Neděle 6.5.2012 byla v řadě evropských zemí volebním dnem. Ve Francii s tříprocentním náskokem zvítězil Francois Hollande a porazil dosavadního pravicového prezidenta Nicolase Sarkozyho. Po 17 letech usedne v Elysejském paláci levicový prezident, který se staví kriticky k politice rozpočtových škrtů, kterou prosazuje Evropská unie, a preferuje opatření k růstu ekonomiky a zaměstnanosti. Lze očekávat, že s novým prezidentem bude spolupracovat i tábor stoupenců levicového radikála Jean-Luc Mélenchona, ve kterém aktivně působí i Francouzská KS. Prognózy ukazují, že levice by mohla být úspěšná i v červnových parlamentních volbách.
Podle předpokladů dopadly i parlamentní volby v krizí zmítaném Řecku. Voliči tvrdě potrestali koaliční tandem socialistů a konzervativců za prosazování drastických úsporných opatření podle direktiv MMF, ECB a EU. V posledních volbách v roce 2009 získal PASOK (Panhelenské socialistické hnutí ) 44 % hlasů, nyní 13,2 %, a Nová demokracie 33,5 %, nyní 18,9 %. Obě strany se v posledních čtyřiceti létech střídaly u moci. V zemi, kde prudce klesá životní úroveň a nezaměstnanost překročila 20 % (u mladých lidí 40 %), zaznamenala úspěch Koalice radikální levice - SYRIZA, která získala 16,76 % a stala se druhou nejsilnější stranou. Své postavení si zlepšila i Komunistická strana Řecka (KKE), která oproti 7.5 % v r.2009 získala nyní 8.5 %. V parlamentu zasednou i nacionalističtí Nezávislí Řekové - 10,6 %, extrémně pravicový Zlatý úsvit - 7 % a levostředová Demokratická levice (DIMAR) - 6,1 %. Tyto strany se ve volební kampani stavěly kriticky k vládnímu programu úspor a škrtů. Rovněž výsledek řeckých voleb je zklamáním pro Brusel.
V Srbsku proběhly souběžně volby prezidenta (1. kolo), volby parlamentu (do Skupštiny), volby autonomního parlamentu ve Vojvodině i volby místních samospráv. Všeobecně se očekává, že volby rozhodnou o dalším směřování Srbska, o tom, zda se plně podřídí diktátu EU anebo bude pokračovat v důsledné obhajobě národních zájmů, zejména v otázce Kosova. Do 2. kola prezidentských voleb podle předpokladů postoupili „proevropský“ Boris Tadič a o něco nacionalističtější Tomislav Nikolič. Oba získali přibližně čtvrtinu hlasů a rozdíl mezi nimi jsou dvě desetiny procenta. V parlamentních volbách byla naopak o 1,5 % úspěšnější Nikoličova SNS, třetí skončila strana Ivici Dačiče a čtvrtá Vojislava Koštunici. Velmi důležité bude sledovat, jak se podaří sestavit koalici.
V severoněmecké spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko proběhly volby do zemského sněmu (Landstagu). CDU kancléřky Angely Merkelové tam sice uhájila nejtěsnější vítězství, ale značný nárůst hlasů zaznamenala SPD a zejména Pirátská strana. Úspěch zaznamenali i Zelení, naopak nejvíce ztratili liberálové z FDP, kteří ve spolkové zemi vládli spolu s CDU, a také Die Linke, která ztratila více než polovinu hlasů a do Landstagu se již nedostala.
Parlamentní volby proběhly také v zakavkazské Arménii, kde pozice plně obhájila proruská levostředová Republikánská strana prezidenta Serže Sarkisjana (44,1 %) a její koaliční partner, Vzkvétající Arménie (30,3 %). Hlavními problémy Arménie je nezaměstnanost a s tím spojená emigrace za prací, a nevyřešený spor s Ázerbájdžánem o oblast Náhorního Karabachu.
Výsledky nedělních voleb v různých částech Evropy potvrzují, že evropská levice je na mírném vzestupu. Levicová volební uskupení dokázala zúročit aktivity a protesty namířené proti vládám a jejich tvrdým úsporným opatřením, která vedou ke zbídačování občanů. Přesvědčily tak značnou část veřejnosti, že ještě není pozdě na změnu.
Je však třeba mít na zřeteli, že ani tato nová situace, zejména v Řecku, nedává ještě plné záruky, že se podaří urychleně nastartovat programy, vedoucí ke zlepšení ekonomické a sociální situace v zemi. Velmi těsné rozdíly dosažených volebních výsledků mohou být v následujícím období i příčinou možné patové situace.
Stejně tak je varující i skutečnost, že se stále více probouzí neofašistické síly, které svými nacionalisticky a xenofobně laděnými programy přitahují řadu občanů, zejména pak mládeže. Jejich volební výsledky jsou silným varovným signálem neboť prostřednictvím svých poslanců, kteří zasednou v parlamentech, mohou daleko více ovlivňovat veřejné mínění.
Jiří Maštálka, místopředseda ÚV KSČM a poslanec EP
_profil_top.jpg)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kscm.cz
