Technické vynálezy již příliš nikoho neudivují a ani žádný Titanic nepluje na obzoru. Co nám však "pluje" okolo našeho parníku, jsou nejistota, špatné vlastnosti lidí, bahno a špína. Bohužel, voda není jenom zakalená, ale stříká i na palubu, kde procházející bez rozdílu tříd kloužou a padají, někteří i do té vody. Na nejvyšších palubách vládne hašteřivost, o kosti se neperou psi, ale lidé, a občas se snaží něco vymámit z těch o řád palub níž, aby se sami udrželi nahoře. Leč stačí chvilka nepozornosti a končí dole, a když ne, slouží k pobavení všem. Taková je atmosféra roku 2012.
Vědců pracuje v současné době snad 98 procent všech, co kdy pracovali, přesto lidé na zemi umírají hlady, přesto nelze zajistit dostupnou zdravotní péči všem. A to ani v těch nejvyspělejších zemích. Nemáš peníze, běž si před vrátnici nemocnice vyžebrat nějaké, a když ne? Tak ..., bohužel. Když chce někdo pomoci prostým lidem a třeba naše zdravotnické poplatky na požádání z krajského rozpočtu proplatí, je hamižníky označen za rozhazovače. A ve špinavé kampani lidé brouzdající se v bahně uvěří, že je třeba šetřit, aby se ti nahoře měli dobře. Vždyť co kdyby… Je to jako Sazka: Kup si tiket a možná vyhraješ. Naděje a očekávání je to, co drží tento systém. Chcete zrušit zdravotní poplatky? Jste zloději a darebáci, křičí z horních palub a prostý lid váhá.
Lid si utahuje opasky po zdražení všeho, co jen lze, od potravin po spotřební zboží, aby se ukázalo, že začal šetřit, ale daně se ve větším objemu nevybírají. No co. Za nefungující registr aut má ministr (bez politického zázemí a s cejchem neexistující a nikým nevolené strany) hlavu na špalku. Jiný ministr, který nezajistil miliardy, se dál spokojeně usmívá a pospávající stařík za ním cosi blekotá, zřejmě po návratu z čimelické tancovačky.
Levice na lodi je na tom všelijak, jedné straně utíkají představitelé jako v současné epizodě občanské války v Sýrii. Proč tomu tak je, se nemusíme dlouho dohadovat. Čichli k mamonu, čichli k moci, čichli ke kapitalismu a chtějí čichat nadále. Však proč být ve špinavém kočáře, když okolo jedou čisté, neposkvrněné. Za jedním kozlíkem sedí dýchavičný všeumělec Jirka z Ústí a na druhém koně popohání jeden z »otců zakladatelů« toho všeho v naší vlasti, zodpovědný za tzv. opoziční smlouvu, ale i za souhlas s přeletem bombardérů do Jugoslávie přes naše území - ne nadarmo jej navštěvoval americký velvyslanec... Tyto kočáry stoupají k pětiprocentní hranici, začínají jim nad »vodu zapomnění« vyčuhovat lampy a zbloudilé duše alespoň vědí, kam zamířit. Vždyť nebylo to v roce 2009 stejně jasné na pravici? To chce česká pravice zopakovat stejný scénář jako na Slovensku v roce 2010? Opravdu na to voliči skočí, nebo se skutečně rodí "noví čistí bojovníci"?
No, a pak je tu ještě jedna strana. Tam se možná kdekomu také ledacos nelíbí, ale poblíž ní žádný podobný kozlík s koňmi neřehtá a na práci pro lidi je zde času dost. Věnujme se proto práci pro lidi a hlavně voliče přesvědčme, že máme, na rozdíl od jiných, na víc, než na boj o moc a o koryta.
V krajských volbách v letech 2000 i 2004 KSČM bodovala, »díky« rozvratu ČSSD se mnohde nedalo nic dělat. Nyní je situace jiná. Nyní se ukázalo, že to i jde. Že o lidi se lze postarat. Neřešme nevděčnost lidí, řešme uplatnění našich myšlenek, řešme budoucnost této země. Nedopusťme úspěch stran, jejichž »klony« už jednou zklamaly. Jde o hodně, územní plány dokážou obohatit »ty správné« o stovky milionů, důchodová reforma dokonce o desítky miliard. Ale tyto peníze by neměly skončit v rukou spekulantů, mají přece sloužit občanům. Věřme, že to jde!
Zdeněk Milata, zastupitel Středočeského kraje za KSČM
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
autor: kscm.cz
