Socialisticko-komunistický experiment nám pak ukázal, že ani s rovností se to nesmí přehánět, nemluvě o tom, že právě v realitě minulého režimu vzniklo dělení lidí na rovné a rovnější. Přesto se nám „rovnost" v různých (někdy) nepatřičných souvislostech stále vrací na stůl.

Naposledy se to po včerejší tiskové konferenci, na které jsem představil rozšířené priority svého působení na Ministerstvu zemědělství, povedlo mému stínujícímu ministru za ČSSD Michalu Haškovi. V ČT24 se při komentování tiskovky (v době, kdy ještě probíhala) rozohnil, že nechápe, proč vláda pro naše zemědělce chce v připravované nové společné zemědělské politice EU pouze „spravedlivé" podmínky, a nikoli „rovné", které našim zemědělcům slibuje sociální demokracie.

 Myslím, že to je nemístné slovíčkaření. Jestli bude zavedeno zastropování přímých plateb ve výši 300.000 eur ročně na farmu, což by na naše zemědělce s průměrně největšími farmami v EU dopadlo výrazněji než na jiné, bylo by jedno, jestli je to „nerovné" nebo „nespravedlivé". Přitom právě tohle jsou ony podmínky, o kterých se jedná.