Ještě jednou dobré dopoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Chci se přihlásit k tomu, co tady říkal kolega Urban. Ano, je to prostě jeden nároďák. A myslím si, že je zbytečné ty argumenty vyhrocovat tak, jak to tady vidíme v řadě příspěvků. Možná jste si všimli, že dnes už nereaguji tak intenzivně jako včera nebo předevčírem a čím je to způsobeno, je naprosto jasné. Protože já jsem včera i předevčírem trpělivě vysvětloval, proč navrhujeme opatření tak, jak navrhujeme. Ale když potom po těch vysvětleních slyšíte popáté, pošesté, posedmé a někdy i poosmé znovu a znovu ten samý argument, který byl vysvětlen, tak to potom skutečně nevím, jak hrát společně za ten nároďák.

To se potom velmi těžko hledá společné řešení. Potom tady hlasujeme o námitkách, že někdo nemohl vystoupit potřetí, tak se ale podívejte do stenozáznamu, kteří poslanci opakují to, co říkali jejich straničtí kolegové před hodinou, před dvěma hodinami, minulý den, předminulý den.

Ano, pojďme společně pracovat na tom, aby výsledek byl co nejlepší. Já si myslím, že umíme ukázat položky a návrhy, které se takovýmto způsobem diskutovaly. Přece sociální reforma, jejíž dva tisky máte v tuto chvíli před sebou, tak se diskutuje rok na půdě sociálního výboru se všemi poslanci bez ohledu na to, jestli jsou koaliční nebo opoziční.