Vážený pane předsedo, dámy a pánové, podal bych jen krátce vysvětlení k některým věcem, které zmínil pan poslanec Ohlídal.
Pokud jde o Grantovou agenturu, nevím, jaké informace jste, pane poslanče, měl nebo neměl k dispozici. Údaje v minulých letech o úspěšnosti členů panelů jsem viděl, a to nikoliv jako ministr, ale ve svých akademických funkcích a jednal jsem o tom opakovaně s panem předsedou Grantové agentury prof. Matějů. Grantová agentura právě proto, že v minulých letech skutečně docházelo k tomu, na co poukazujete, že se objevovala vyšší úspěšnost panelistů než u ostatních žadatelů, provedla velmi významné změny ve způsobu hodnocení projektů. Znamená to, že dnes projekty, které jsou předkládány institucemi panelistů, procházejí v mnohem větší míře externím, resp. zahraničním posouzením a došlo tam k řadě opatření, která opravdu změnila situaci tak, aby nikdo nemohl pochybovat o tom, že panelisté nejsou zvýhodňováni. Nedomnívám se ani, že by skutečně zvýhodňováni byli. Často to může být tím, že v panelech jsou špičkoví odborníci v rámci vědecké komunity, ale tato situace byla nepochybně napravena.
Je také pravda, a na tom musíme trvat, že mezinárodní hodnocení Grantové agentury ČR je velmi pozitivní a že Grantová agentura je považována za orgán, který rozhoduje transparentně a ve prospěch české vědy.
Pokud jde o nízkou úspěšnost při přidělování projektů, resp. to, že je velký rozdíl mezi předloženými projekty a těmi, které jsou financovány, to je problém, který nás všechny trápí. Nemusí být ale způsoben špatným rozhodováním Grantové agentury nebo nedostatkem finančních prostředků. Jde o to, kolik lidí se pokouší získat grant právě u Grantové agentury. Možná i tady musíme přemýšlet nad tím, proč jsme málo úspěšní v zahraničních grantových agenturách a proč tam předkládáme hlavně málo projektů. Takže tady existuje určitá souvislost, na kterou musíme pamatovat.
Chtěl bych se krátce zmínit k otázce, které jste se dotkl, a to je rámec společenství uplatňování mzdových nákladů a k souvisejícím problémům. Pokud srovnáváme situaci s Německem, a já souhlasím s tím, že se na Německo máme dívat, tak musíme také vidět určité rozdíly, které tam jsou, a to je třeba to, že profesorské místo je jinak definováno než v České republice. Budeme se snažit v rámci novely zákona o vysokých školách tuto situaci změnit. Ale také to, že autonomie vysokých škol v Německu má jinou podobu než v České republice a profesor a jeho mzda je do jisté míry závislá na dohodě univerzity s příslušnou zemí, která spravuje ten který školský systém. To mění situaci a postavení a úvazek profesorský i ve vztahu k projektu. Takže u nás jsme v situaci, která je možná trochu zvláštní, že s profesorským místem, které je doplňováno některými typy grantů, se zvyšuje úvazek. Je to otázka jakési strategie, jakési koncepce. Samozřejmě to vytváří tlak na to, aby grantové agentury kalkulovaly i s mzdovými náklady, ale není to něco, co by šlo v rozporu proti rámci společenství. Je to spíš uplatnění v rámci společenství v jiné legislativní situaci a v jiném způsobu organizování vysokého školství, než jak je tomu v Německu.
Tolik tedy na vysvětlenou otázek, které samozřejmě důležité jsou, ale musíme se na ně dívat ve všech souvislostech, i z hlediska toho, jak je u nás vysokoškolský systém autonomní.
Možná ještě poslední poznámka. V Německu je profesorské místo, např. v humanitních, sociálních, ekonomických a jiných vědách, přímo spojeno s institucionálními prostředky, takže se tam snižuje nutnost profesora všechny zbývající prostředky ke své mzdě získávat prostřednictvím projektů a grantů. V České republice jsme touto cestou nikdy nešli. A i tohle musíme mít na paměti, když uvažujeme o struktuře projektu v České republice a srovnáváme ji s tím, co je třeba obvyklé v Německu.
Psali jsme:
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PSP ČR
