Děkuji, pane místopředsedo. Já bych si dovolil říct za sebe jako poslance pár slov a uvedu je tím, že budu konstatovat, že jsem již předem před řadou dní vyhlásil, že s velkou pravděpodobností budu hlasovat pro vydání. Já si dovolím za chvíli říct, proč jsem to udělal, ale přesto si dovolím pár komentářů k diskusi, která tady proběhla.

Musím říct, že to mé rozhodnutí, jak budu hlasovat, bylo silně otřeseno začátkem této diskuse zde v Poslanecké sněmovně, která měla místy až hysterický a nenávistný charakter od některých kolegů a kolegyň, a tak ten můj problém, jak budu hlasovat dneska vypadal, že bude větší, než když jsem se rozhodoval před těmi pár dny a obhajoval se před svými spolustraníky a spolupracovníky.

Ta věc mě mrzí, protože je velmi faktickým problémem a ta diskuse ten faktický problém mimořádně politizuje a já jsem se domníval, že po předchozích aférách a vydání už k tomu docházet nebude. Jestli chcete ode mne slyšet aspoň jeden příklad, proč si myslím, že to tak je, tak zaznělo tady, že letouny CASA stojí a hnijí. Proběhla tady mikrodebata, kdo, kde, co s CASA odvezl a jaké koně przewalského byli transportováni.

Já bych jenom připomenul, že včera CASA přivezla za asistence Ministerstva obrany, Ministerstva zahraničí, vnitra a dokonce i Ministerstva zdravotnictví nejenom některé věci a lidi, kteří fungují při ochraně naší libyjské ambasády, ale také přivezla řadu zraněných Libyjců, kteří se zde budou léčit. Čili to, že CASA hnijí a jsou úplně k ničemu přes veškeré problémy, které s nimi jsou, tak opravdu pravdou není.