Už jsem si zvykl na jednostranné útoky proti fotovoltaickým elektrárnám. O tom, že obnovitelné zdroje jsou v principu dobrá a potřebná věc, se nemluví.
Cena elektřiny, na níž se i fotovoltaika podílí, má navíc více složek. Podpora obnovitelných zdrojů je jenom jedním z jejích faktorů. Když se podíváme na dlouhodobý trend cen elektřiny, vidíme, že za posledních dvacet let stoupají vcelku pravidelně o šest až sedm procent ročně, s podporami nebo bez nich. Navíc specificky u fotovoltaiky byly – byť opožděně – přijaty potřebné korekce.
Zdražování energie odráží skutečnost, že ceny služeb a statků závislé na přírodních službách – ať už jde o nerostné suroviny, potraviny, či další komodity a služby odvozené z přírody – v krátkodobé i dlouhodobé perspektivě nutně stoupají, protože jsou stále vzácnější.
Je to velmi jednoduchá rovnice. Lidí na Zemi přibývá, jsou bohatší a jejich materiální nároky rostou, zatímco planeta a její zdroje jsou konečné, jakkoliv se díky sofistikovanějším technologiím může zdát, že jsou neustále k dispozici nové a nové. Zaráží mne, že to lidé všeobecně nechápou, zatímco v jiných oblastech (třeba u zdražení nájmů nebo nemovitostí) nevyhnutelnost zvýšení cen přijali bez emocí.
U cen energie hraje důležitou úlohu další významný faktor, totiž probíhající a zrychlující se globální změna klimatu, která s sebou nese řadu negativních důsledků (častější sucha, větší hrozbu povodní, zvyšování hladiny oceánu, mohutnější bouře). Špičkoví ekonomové se shodují v tom, že je naléhavě potřeba investovat do mitigačních opatření, která mají zpomalit a zmírnit průběh změny klimatu. Představitelé OECD podrobně rozebírají vysokou „cenu za nečinnost“, kterou v budoucnosti zaplatíme za každé dnešní váhání.
Mezi potřebná opatření patří i investice do nové energetiky, kterou si nelze bez masivního uplatnění obnovitelných zdrojů představit. Je zřejmé, že jejich podpora, zčásti i ve formě vyšších cen elektřiny, mezi taková opatření patří. Nejefektivnější jsou přitom investice, jejichž cílem je zvýšení efektivity využívání stávajících energetických zdrojů. Znamená to například účinnější motory, osvětlení a zejména systémy vytápění. Všechny vyspělé země tímto směrem kráčí.
Místo toho však u nás někteří navrhují (naposledy Roman Makarius v MFD 3. 12.), aby se zvyšovala těžba hnědého uhlí prolomením ekologických limitů, s odůvodněním, že jinak by se neúnosně podražilo vytápění. Dokonce jdou tak daleko, že žádají, aby byli pohnáni k zodpovědnosti ti, kteří jsou zodpovědní za zdražování energií.
Během několika málo příštích let se však spíše budeme ptát, kdo je odpovědný za to, že jsme setrvali v krátkozrakých stereotypech, na rozdíl od vyspělého světa neinvestovali do perspektivních technologií, už nyní tolik potřebných a nutných v budoucnosti nepříliš vzdálené.
Bedřich Moldan
geochemik, ekolog, publicista a politik
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: TOP 09
