Nečas: Placení duchovních ze státního rozpočtu je neudržitelné

Poslanec Karel Černý: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane předsedo vlády, na minulé schůzi Poslanecké sněmovny jsem vás interpeloval ohledně návrhu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, ale protože jste nebyl přítomen na projednávání, zeptám se znovu nyní.

Pane premiére, často používáte argument, že o majetkovém vyrovnání s církvemi rozhodl Ústavní soud. Dobře víte, že nerozhodl a už vůbec ne v podobě, kterou ve Sněmovně předkládá vláda ODS a TOP 09. Předseda Ústavního soudu k tomu řekl, že je povinností státu, když před 22 lety zakotvil blokační paragraf do zákona o půdě, neponechat zablokovanou tuto situaci na věky, ale naopak ji musí parlament řešit. Ale v jakém rozsahu a jakou formou se rozhodne stát odškodňovat, restituovat tu či onu skupinu nebo jednotlivce, to vůbec Ústavní soud neřekl a nemůže říkat, protože není třetí komorou parlamentu.

Sociální demokracie bere naprosto vážně nález Ústavního soudu, ve kterém je parlament kritizován za nečinnost, ale stejně vážně bere upozornění Ústavního soudu, že novým rozhodnutím nemohou vznikat nové křivdy. Ústavní soud dává přednost naturálním vyrovnáním před stanovováním náhrady a připomíná, že není nutné plné odškodnění, ale platí koncepce pouhého zmírnění, ne odstranění křivd. Zároveň Ústavní soud říká, že je potřeba dodržovat princip rovnosti občanů při odškodňování a nové odškodňování nesmí vyvolávat nové nespravedlnosti. Proč vaše vláda, pane premiére, předkládá takový návrh, který na jedné straně řeší církve a na straně druhé diskriminuje jiné občany České republiky.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak to byla tedy interpelace pana poslance Karla Černého a prosím premiéra, aby na ni ve svém čase reagoval. Prosím, pane premiére, máte slovo.

Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych připomenout, že návrh zákona, který předložila vláda do parlamentu, neřeší pouze otázku restituce církevního majetku. Jeho záměr je širší, je to otázka narovnání vztahu mezi státem a církvemi, protože skutečně naším cílem musí být faktická odluka státu od církví a považuji za dlouhodobě neudržitelný stav, aby např. duchovní jednotlivých církví byli placeni ze státního rozpočtu v podstatě jako státní úředníci. Jsem přesvědčený, že přechod na model, kdy církve budou samofinancovány, je krok správný a nezbytný.

Současně musím říci, že vláda přesně respektuje judikaturu Ústavního soudu. To znamená vláda upřednostňuje naturální vydávání majetku, na druhé straně si uvědomme, že právě proto, že v té judikatuře Ústavního soudu je, že těmito novými rozhodnutími nesmí být spáchány nové křivdy, tak je nezbytné přijmout princip finanční náhrady, protože na základě tohoto zákona vláda navrhuje vydávat pouze ten majetek, který je ve vlastnictví státu, resp. institucí vlastněných nebo zřizovaných státem, jako je Pozemkový fond nebo Lesy České republiky. Majetek, který v posledních dvaceti letech je dnes ve vlastnictví, byť je zablokován, např. obcí, měst, různých dalších spolků, ale i v soukromém vlastnictví, nebude naturálně vydáván. Čili v tomto naprosto judikatura je respektována, tím nebude spáchána křivda. Na druhé straně za tento majetek je vyplacena finanční náhrada, což považuji za správný krok s tím, že je respektováno rozhodnutí Ústavního soudu, aby stále bylo upřednostňováno naturální vydání tohoto majetku, což z hlediska těch celkových objemů finančních prostředků jednoznačně se ukazuje, že tomu tak je.

Současně ale, protože, jak jsem již řekl, záměr toho zákona je širší, nejenom vydání majetku nebo návrat majetku, tak je zaveden i systém, kdy postupně klesá příspěvek státu daný jednotlivým církvím tak, aby v dlouhodobém horizontu církve byly samofinancovány. Já chci také připomenout, že ta celková částka finanční náhrady, navržená v tomto zákoně, odpovídá prakticky naprosto přesně, dokonce je o půl miliardy nižší, částce, ke které dospěla speciální komise pro církevní majetek zřízená bývalým ministrem kultury v sociálnědemokratických vládách Pavlem Dostálem. Pokud si totiž vezmeme částku, kterou navrhovala tato církevní komise zřízená ministrem kultury Pavlem Dostálem a započítáte inflaci od počátku minulého desetiletí do současné době, tak dospějete k prakticky úplně totožné finanční částce, která je jako finanční náhrada navrhována dnes, dokonce při přesném propočtu, který provedl např. pan doc. Švarc z národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické, je ta částka ještě o půl miliardy nižší, než je částka navržená církevní komisí pana exministra Dostála.

Takže je vidět, že tento princip kombinace naturálního navrácení majetku a finanční náhrady přesně respektuje judikaturu Ústavního soudu, to znamená dochází k vydání majetku, za prvé. Za druhé je upřednostněno naturální vydání a za třetí, novým rozhodnutím nejsou páchány křivdy na těch držitelích majetku, kteří jsou nestátní institucí. Chci také zdůraznit, že tento krok je nesmírně důležitý i pro více než 1200 obcí a měst v České republice, které mají ve svém katastru nemovitý majetek, který je zablokován, jehož rozvoj je tímto blokačním paragrafem v zákoně o půdě blokován a který bude nyní možno skutečně hospodářsky využívat. Čili není překvapením, že tento návrh zákona je vítán a podporován např. i Svazem měst a obcí.

To já považuji za nesmírně důležité, protože ve všech komorách Svazu měst a obcí jsou zastoupeni starostové a starostky, případně primátoři a primátorky všech politických stran, samozřejmě i s velkým počtem nestraníků a to, že tato organizace podporuje toto narovnání vztahu státu s církvemi je podle mého názoru velmi důležitým signálem.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Požádám ještě pana poslance Karla Černého, jestli doplní své vystoupení.

Poslanec Karel Černý: Vážený pane předsedo vlády, pokud bude návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi přijat, budou poškozeny stovky a tisíce restituentů z devadesátých let. Hrozí žaloby těch, kteří se cítí poškozeni, protože zatímco v jejich případě mělo odškodnění pouze symbolický charakter, tady se někomu dostává naprosto luxusní zacházení.

Jak vysvětlí ODS a TOP 09 restituentům z devadesátých let, že orná půda byla pro církve oceněna ve výši 44,50 Kč/m2, přičemž finanční náhrada za ornou půdu byla doposud 10 Kč/m2 ? Jak vysvětlí ODS a TOP 09 restituentům z devadesátých let, že za lesní pozemky má být vyplácena náhrada 27,70 Kč/m2, přičemž finanční náhrada podle zákona o půdě z roku 1991 byla kolem 9 Kč/m2?

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, to byla doplňující otázka poslance Černého. Požádal bych pana premiéra, aby i s ní se vyrovnal. Prosím, máte slovo.

Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, musím jednoznačně odmítnout výrok o luxusním charakteru. Já chci připomenout, že propočty, které jsou provedeny odborníky na majetek a na ekonomiku, ukazují, že na církevním majetku stát v průměru ročně z jeho držby vydělal přes 4 mld. Kč ročně, čili jenom za posledních dvacet let je stát z hlediska svých příjmů a svého zisku plus 80 mld. Kč. Porovnejte si to s celkovým objemem finanční náhrady, která bude vyplácena v časovém horizontu desítek let.

Navíc pokud se podíváte na konkrétní čísla a na konkrétní časové řady, tak tento návrh je pro stát jednoznačně finančně výhodný. To znamená, že stát v dlouhodobém horizontu na tomto řešení bude šetřit v porovnání se stávajícím stavem, nemluvě o tom, že zabráníme tisícům soudních sporů, které by se vedly o jednotlivé budovy, pozemky, lesy, výměry apod. Musím říci, že to je nesmírně důležité.

Druhou věcí, na kterou se ale zapomíná, je - a já jsem to tady zmínil ve svém předcházejícím vystoupení - že vedle restituce části církevního majetku se jedná také o vyřešení vztahů mezi státem a církvemi, o narovnání těchto vztahů, jinými slovy o odstátnění církevního a náboženského života nejenom v té duchovní a organizační sféře, ale také ve sféře materiálního a finančního zabezpečení. To je podle mého názoru nesmírně důležitý faktor a nesmí se zapomínat na to, že se nejedná pouze o návrat majetku, případně o finanční kompenzaci nevydaného majetku, ale také o narovnání vztahů mezi státem a církvemi a na odstátnění finančního a materiálního zabezpečení církví v České republice.