Dobré dopoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové, (ticho v sále) je to skoro zvláštní přistoupit před řečnický pult k debatě ve věci, která si myslím, že se nás všech musí nutně osobně dotýkat. Ať těch, kteří si tu dobu pamatují a byli už tak tehdy mladými, dnes už tedy v pokročilém věku, že zažívali na své kůži, co to je odhodlání mladého člověka postavit se moci, které vlastně neměl sílu v žádném případě čelit, přesto to udělal. Nebo se to dotýká těch, kteří tak tehdy mladí nebyli, ale jsou mladí dnes - a nesedí jenom na galerii, sedí i tady mezi námi, jsou řádně zvolenými poslanci Parlamentu České republiky a mají se nyní vyjádřit k něčemu, co by se z lidského pohledu, z normálního běžného lidského pohledu, zdálo naprosto samozřejmé a každý by řekl - k tomu nemá smysl vůbec nic říkat. O samozřejmých věcech se nediskutuje, samozřejmé věci se přijímají ve vší pietě, tichosti a úctě k činu samotnému a také k rodinám lidí, kteří jsou součástí rodiny Jana Palacha, Jana Zajíce, v Polsku to byl Jan Siviec (Richard Siviec?), v Maďarsku byla další zapálená oběť... Přece ti lidé ještě žijí, žijí jejich přátelé. Co to tady předvádíme? Jak je možné, že vystoupí zástupce Komunistické strany Čech a Moravy, který v podstatě, dámy a pánové... Kdo z vás neviděl... Já tady reklamu nedělávám, ale teď ji udělám... Mnohdy, když vystupujeme, tak se zaštiťujeme tím, že jsme viděli nějaký film v České televizi nebo v jiné soukromé televizi. Tak teď já udělám společnosti HBO, která natočila film Hořící keř (ukazuje titulní stranu časopisu s hlavním obrazem filmu), který právě v těchto dnech je rekonstrukcí toho, co se odehrávalo v roce 1969 v momentu, kdy se Jan Palach zapálil. Jak na to reagovala společnost tehdejší, co se dělo na kolejích, co se dělo ve veřejnosti, jaké byly zahraniční ohlasy, co strašidelného se dělo s rodinou Jana Palacha! (Emotivně.)
Dámy a pánové, a jeden z těch, kteří vystupují nejenom v tom filmu, ale byla to živá postava, byl to tehdy také poslanec (s důrazem) a jmenoval se Nový, tak se dopustil něčeho podobného, co pan poslanec Grebeníček. Naprostého převrácení faktů, naprostého obrácení smyslu celé věci, zneužití k jakési zvláštní fabulaci, která nakonec nám vysvětluje, že Jan Palach z lásky ke komunistické straně tehdy vlastně podnikl krok, který dnes my chceme nějakým způsobem uchopit tak, aby na něj nezapomněli ti, kteří přijdou po nás. Tak zejména pro vás, prosím vás, až budete mít příležitost, na ten film se podívejte. Protože to, co tady uslyšíte, může být velmi účelové. A já jsem přesvědčena, že to bylo zneužití a účelové vystoupení pana poslance Grebeníčka, který zejména v této věci si neměl osobovat právo vystupovat. Byť se mně to říká velmi těžko a vím, že jsme na parlamentní půdě a vystoupit může úplně každý. Ale jsou nějaké etické limity, které mají platit.
Já jsem jezdila do Všetat vždycky, když tam byla vzpomínka na Jana Palacha. Nevím, kdo tam byl. Jestli tam byl pan poslanec Grebeníček nebo někdo ze současných zástupců Komunistické strany Čech a Moravy. Jezdím do Mělníka, kde studoval Jan Palach na gymnáziu a setkala jsem se tam se studenty... Studenti vzpomínali na svého exspolužáka, kterého sami nezažili, ale vzpomínají na něj. A nebyl tam nikdo z poslanců KSČM, který by jim řekl, jak to tedy podle nich doopravdy s tím Janem Palachem bylo!
Takže, dámy a pánové, mně to je líto, že v téhle té věci musíme tento spor vést, ale myslím si, že mlčet nebylo možné z důvodů, které jsem uvedla na začátku. A strašně bych byla ráda, kdyby tenhle ten zákon vstoupil v platnost. A těm, kteří s jeho návrhem přišli, děkuji. (Výrazný potlesk z pravé a střední části sněmovny.)
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PSP ČR
