Toto léto zachránilo novináře před okurkou dění na Šumavě. Blokáda fandů přírody v lokalitě Ptačí potok u Modravy přitáhla pozornost široké veřejnosti na dění v našem největším národním parku.

Nejdříve dvě základní informace o proběhlém kácení, které by měly znepokojit příznivce obou táborů. Za prvé, kácely se i zdravé stromy, odhadem 20%. Za druhé, kácelo se v rozporu s pravidly. Asi největším pochybením ředitele NP Šumava Stráského a potažmo i vedení Ministerstva životního prostředí je chybějící posudek vlivu na evropsky významnou přírodní lokalitu Natura 2000, který již vyvolal dotazování Evropské komise a do budoucna může pro Českou republiku znamenat citelný postih.

V následujících týdnech a měsících budeme jistě svědky prázdného národovčení a výmluv na „zlý Brusel", který nás týrá za to, že si nenecháme Šumavu sežrat zlým broukem. Pravda je však taková, že jsme dobrovolně vstoupili do EU obdařeni vzácným kusem přírody a je logické, že máme zaručit jeho náležitou ochranu.

Ale nedá se nic dělat, je dokonáno - správě parku se podařilo pokácet významnou část stromů na 32 hektarů lesa v přírodně cenné lokalitě přesto, že se proti postavila Stínová vědecká rada parku, řada odborných kapacit a neziskových organizací. Zraky mnohých se proto upírají na zákon o Národním parku Šumava, který by do hry vnesl jasná pravidla.

Zákon na cestě?