V současné době prochází ČR, ale nejenom ČR, krizí důvěry v implementační systém strukturálních fondů. Evropská komise pozastavila České republice proplácení všech finančních prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj (OP Doprava, OP Životní prostředí, OP Podnikání a inovace, OP Výzkum a vývoj pro inovace, Integrovaný OP, OP Technická pomoc, OP Praha - Konkurenceschopnost a všechny regionální OP) a jednoho z Evropského sociálního fondu. Prakticky pouze tři operační programy v tuto chvíli fungují ve standardním režimu. Proč? Příčin je hned několik.
Za prvé je výsledkem auditní aktivita Evropské komise a českého Auditního orgánu, jehož funkci vykonává ministerstvo financí, jejíž Výroční kontrolní zprávy způsobily, že Evropská komise (EK) v několika dopisech varovala konkrétní operační programy, že zjištění považuje za závažná a zároveň přerušila proplácení výdajů těchto programů do doby, než uspokojivě napraví nedostatky.
Za druhé je to samotná činnost českého auditního orgánu, jehož zprávy EK označila za nedůvěryhodné, což způsobilo snížení důvěry mezi institucemi, a tedy i mezi EK a Českou republikou.
A konečně zatřetí to je vzrůstající počet podezření na korupční praktiky v regionálních operačních programech v různé fázi vyšetřování orgánů činných v trestním řízení.
Nejvýraznější problémy má nyní Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost, který díky dlouhé nerozhodnosti svého vedení v ujasňování vlastní strategie v této oblasti již podruhé čelí návrhu Národního orgánu pro koordinaci k realokaci prostředků ve prospěch jiných operačních programů. A je to první operační program, kterému hrozí nenávratná ztráta finančních prostředků v roce 2013 v důsledku tzv. automatického zrušení závazku. To už je závažný signál.
Operační programy díky chybám v administraci a předraženým a neprůhledným výběrovým řízením vystavují Českou republiku významnému riziku s dopadem na státní rozpočet, který může dosahovat desítek miliard korun. V regionálních operačních programech dochází k neprůhledným výběrům projektů, mnozí krajští politici čelí obviněním z nedovoleného ovlivňování systému rozdělování dotací, orgány činné v trestním řízení a soudy mají plné ruce práce. Vysoce postavení úředníci, ředitelé regionálních rad, kritizují systém zevnitř, někteří se dokonce při své činnosti věnují politické činnosti a stíhají vést své strany do krajských voleb (pozn. David Sventek, ředitel ROP Moravskoslezského kraje, je lídrem krajských voleb za ODS).
Jako důsledek této situace jsme, jako Česká republika, dostali (společně s Bulharskem) od EK doporučení, abychom účinněji bojovali s korupcí. To je špatný výsledek pro celou Českou republiku. Zpráva Evropského účetního dvora obsahuje zase poznatek EK, že nelze věřit práci Auditního orgánu v ČR, protože jeho Auditní zprávy mohou obsahovat zkreslené informace. MF ČR pod vedením ministra Kalouska zprávu účetního dvora, kterou má měsíc, nezveřejnilo (někteří novináři ji však mají k dispozici).
Byť Národní orgán pro koordinaci Ministerstva pro místní rozvoj projevuje snahu, komplikovaný systém velkého množství operačních programů, s rozbujelou administrativou, a velmi zbytnělým sebevědomím některých ředitelů regionálních rad, lze uhlídat jen těžko. Zvláště, chybí-li MMR potřebné pravomoci k zodpovědnému výkonu této náročné funkce.
Ministerstvo financí naopak žádnou vinu za nastalý stav necítí, jeho úředníci nechybují a ministr nepovažuje za nutné vyvozovat osobní odpovědnost vlastní, nebo kohokoli z jeho úřadu.
Regionální politici vykonávají svou práci tak, že množství trestních oznámení a podezření z manipulace začíná podstatně zaměstnávat policii a soudy. Problémy mají kraje na severozápadě a jihozápadě Čech. Kauza Středních Čech je ještě příliš čerstvá, než aby se dalo zodpovědně tvrdit, jak moc v ní hrají Evropské fondy roli. Vysoký krajský úředník veřejně vystupuje s kritikou organizace, ve které sám pracuje. Co bude dál, navrhneme Komisi zrušení některých operačních programů, abychom obnovili důvěru?
A odpovědní ministři? Mlčí. Problematika je natolik složitá, že ji raději neřeší, protože jí zřejmě ani příliš nerozumí.
Považuji tuto situaci za významně znepokojivou a na kritiku, která rezonuje velmi silně v médiích, postrádám adekvátní, fundovanou a jasnou odpověď ze strany vládní koalice. Existují zprávy, že úředníci jednotlivých ministerstev situaci řeší na pracovní úrovni, ale vláda jako taková slyšet není. Vyčerpání prostředků, které máme k dispozici na efektivní a nezmanipulované projekty, přece je národní prioritou.
Vyzývám všechny za čerpání strukturálních fondů zodpovědné politiky, aby přestali alespoň načas hledat viníka a soustředili své síly na řešení situace, než bude opravdu pozdě. Řešení je nutno hledat v přijetí odpovědnosti, určení priority řešit tuto problematiku vládou a soustředění zodpovědných institucí na minimalizaci ztrát, protože nějaké bezpochyby budou.
Pokud MF neprokáže, že je čerpání pozastavených operačních programů v pořádku, tak EK platby neobnoví a letošní deficit státního rozpočtu se může vyšplhat až na 6% HDP!
A pro nastavování budoucího implementačního systému v letech 2014 – 2020 je bezpodmínečně nutné poučit se z předešlého vývoje a začít budovat systém na jasně definované struktuře institucí, které budou mít jasně vymezené kompetence a odpovědnosti a systému transparentním, obsahujícím protikorupční prvky a jednotné, předem dané postupy.
Jiří Paroubek, předseda NS-LEV 21
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Ing. Jiří Paroubek
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: NS - LEV 21
