Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, v minulých dnech se objevily informace o nepříznivém, vysoce nepříznivém vývoji nezaměstnanosti v naší zemi. V minulém roce, v závěru minulého roku s platností od tohoto roku, došlo k manipulativní změně metodiky výkaznictví nezaměstnanosti Ministerstvem práce a sociálních věcí. Podívejme se na čísla, jak to vypadá na první pohled. Za leden 2013 je podle nového způsobu výkaznictví nezaměstnanost 8 %, v prosinci minulého roku byla 9,4 %. Kdybychom srovnávali tato dvě čísla, tak bychom si řekli, že je vše v nejlepším pořádku a že stát je v nejlepších rukou. Skutečnost ale podle srovnatelné metodiky předchozího roku je 10,3 % nezaměstnaných.
To je v absolutním vyjádření přes 585 tisíc lidí. Můžeme k tomu připočítat, jak se běžně odhaduje, další 4 % práceschopných občanů, kteří jsou sice nezaměstnaní, ale mimo evidenci úřadu práce. To je podle odhadů nějakých dalších 220 tisíc osob. Jen v těchto dvou kategoriích se jedná o 800 tisíc nezaměstnaných. To je, obávám se, nebo vím, že to je,- nejvíce od velké hospodářské krize 30. let, kdy se v letech 1933-34 hovořilo o tom, že Československo, tedy ne Česká republika, ale Československo má více než jeden milion nezaměstnaných.
Vláda na svém zasedání v prosinci minulého roku přijala po dlouhých odkladech a váhání určitý seznam prorůstových opatření. Bohužel, mám obavu, že řada těch opatření, která mají napomoci hospodářskému růstu k jeho obnově, protože v současné době zaznamenáváme už celou řadu čtvrtletí, konkrétně je to teď šesté čtvrtletí pokles, hospodářský pokles, tak vláda přišla spíše s deklarativními opatřeními. Nicméně já věřím tomu, že řada těch opatření je míněna dobře, míněna věcně a upřímně, a rád bych se dozvěděl, jak tato opatření k obnově hospodářského růstu a ke snížení nezaměstnanosti začínají fungovat.
Požaduji tedy zařazení mimořádného bodu pod názvem Informace premiéra k zajištění realizace prorůstových opatření vlády v české ekonomice na pátek na ráno jako první bod.
Už tady o tom byla řeč, pokud jde o druhou část mého vystoupení, druhý bod, jehož mimořádné zařazení navrhuji, ve vystoupení místopředsedy Zaorálka. Já bych se na to podíval trošku jinou optikou.
Premiér se o víkendu vrátil s 20,5 miliardy korun na kohezní politiku z evropských fondů v letech 2014 až 2020. Já osobně to nepovažuji za úspěch a jsem v této Sněmovně, poté co už odešli jiní pamětníci, jediný, kdo si pamatuje, jak probíhala vyjednávání evropské finanční perspektivy na léta 2007 až 2013. Popsal jsem to podrobně v knize svých pamětí Plnou parou v politice. Nicméně si nemyslím, že memoáry jsou oblíbená literatura většiny v této Poslanecké sněmovně. Proto bych chtěl na to upozornit snad jenom ty zájemce, kteří si myslí, že by do budoucna bylo podobný koncept možné použít.
Ta metoda práce spočívala v tom, že jsme vycházeli mimořádně vstřícně vůči britskému a předtím lucemburskému předsednictví, tedy vůči britskému předsednictví, které projednávalo půl roku evropskou finanční perspektivu, jmenovitě se tím zabýval britský premiér Tony Blair, a vyvarovali jsme se po celou tu dobu jakýchkoliv konfliktů s Evropskou unií, zejména s britským předsednictvím. Ta hrozba vetem, to je takové to poslední, co je v zoufalé situaci možné udělat. Připomínám, že tehdy jsme získali 26,7 miliardy eur a další 4 miliardy eur na zemědělskou politiku. Takže to, s čím přijel teď z Bruselu premiér Nečas, nepovažuji a nikdo soudný to nemůže považovat za úspěch. Tehdy, před sedmi lety, jsme byli, pokud jde o přepočet dotací na jednoho občana, první v Evropské unii, teď jsme čtvrtí. Kdybychom byli ve všech ukazatelích čtvrtí, tak by to asi nebylo špatné, ale myslím, že pokud máme stejný objem finančních prostředků jako sousední Slovensko, které představuje zhruba 50 % nebo polovinu rozsahu České republiky podle počtu obyvatelstva i podle hospodářské síly, tak myslím, že to o něčem svědčí.
Jedna věc je ale ten zjevný neúspěch české vlády při projednávání finanční perspektivy na léta 2014 až 2020 a druhá věc je, jak s těmi penězi naložit. To, že tato vláda nemá vůbec žádnou strategii rozvoje České republiky, jinak řečeno, že nevíme, kam tato vláda vlastně s tou Českou republikou směřuje, je jistě vážná věc a měla by to vláda rychle napravit. Já chci jenom připomenout, že před sedmi a půl lety vznikla strategie rozvoje České republiky, tehdy spojená se jménem vicepremiéra Jahna, a tato strategie byla vydiskutovaná nejen na úrovni vlády, ale také na úrovni vědeckých pracovišť, univerzit, vysokých škol. To dnes v podstatě chybí.
Já bych rád věděl, jaké má vláda priority, jaké má cíle, zda k nim patří například regionální rozvoj nebo vzdělávání, rozvoj vědy, výzkumu, školství, ale také třeba jestli vláda počítá s rozvojem dopravní sítě prioritně, to znamená s výstavbou dálnic, s výstavbou železničních koridorů. Zda vláda uvažuje s podporou například bytové politiky, protože z evropských peněz je možné žádat na výstavbu sociálních bytů. Je možné žádat na obnovu bytového fondu. Máme tady obrovský zastarávající a opotřebovaný bytový fond ve formě panelových sídlišť. Na to prostě nejsme schopni akumulovat dostatečné vlastní zdroje.
Žádám o zařazení mimořádného bodu pod názvem Informace premiéra, postup vlády při určení a prosazení priorit při čerpání peněz z evropských fondů v letech 2014 až 2020. Děkuji.
Psali jsme:
Ing. Jiří Paroubek
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PSP ČR
