V roce 2008 jsem se zúčastnil vzpomínkové akce - semináře k 60. výročí úmrtí prezidenta Edvarda Beneše a k 70. výročí Mnichovské smlouvy. Přednesl jsem tehdy projev, který je aktuální i dnes, tedy v den již 63. výročí Benešova úmrtí. Jeho vědecký přístup k sociální tématice a demokracii by pro nás měl být totiž výzvou, zda nenadešel čas pokusit se i o hlubší teoretická východiska, jak čelit současným problémům kapitalismu, poznamenaného možná nejhlubší celosvětovou krizí a hledat nové pohledy a vize sociálně spravedlivé společnosti.

Projev na semináři k 60. výročí úmrtí prezidenta Edvarda Beneše a k 70. výročí Mnichovské smlouvy

(30. září 2008, Klub techniků na Novotného lávce, Praha)

Vážení přátelé,

chtěl bych se ve svém projevu zaměřit na to, v čem má prezident Beneš význam pro nás, pro dnešní generaci politiků. Nezakrývám, že pro mě osobně je stále velkou inspirací, a to, že se mu některé věci nezdařily je důsledkem tragické souhry vlivu vnějších sil a nikoliv jeho. Při nejpřísnějším posuzování nevím jak jinak by kdokoliv z nás, pokud by na něm ležela tíha nejvyššího rozhodnutí jednal.