Nová pravidla vládě předložila vicepremiérka a předsedkyně Legislativní rady vlády Karolína Peake. Jde o nejrozsáhlejší novelu od přijetí Legislativních pravidel vlády v roce 1998.
Smyslem právě přijaté rozsáhlé změny je na základě poznatků z praxe posílit racionalitu legislativního procesu, a tak akcentovat moderní postupy s cílem zkvalitnění legislativních návrhů. To je také důvodem, proč se například začleňuje do legislativního procesu proces hodnocení korupčních rizik, označovaný také jako proces CIA – Corruption Impact Assessment, vedle již úspěšně zavedeného procesu hodnocení dopadů regulace RIA – Regulatory Impact Assessment, jako významný podklad pro rozhodování vlády při schvalování návrhů právních předpisů.
Povinné hodnocení korupčních rizik je novým preventivním nástrojem, který má být v souladu se Strategií vlády v boji proti korupci využíván při přípravě návrhů nových právních předpisů. „Cílem CIA není korupční represe, ale to důležitější – prevence. Tedy zamezení vzniku zákonů, které prostor pro korupci vytvářejí,“ řekla Karolína Peake.
Předkladatel tak bude muset například zhodnotit, zda nová právní úprava nebude natolik složitá a nepřinese subjektům, ať už občanům nebo firmám, tolik obtíží, že by mohlo vzniknout prostředí pro drobnou korupci. Dále bude muset posoudit, zdali novou právní úpravou nedochází k nadměrnému a bezdůvodnému rozšíření pravomoci rozhodování úředníků nebo zda navrhovaný předpis nezhoršuje dostupnost veřejnosti přístupných informací nebo neztěžuje jejich získání, zda neumožňuje legálně vytvářet různá neodůvodněná diskriminační kritéria, kterými by byl z korupčních pohnutek zakrýván klientelismus a v neposlední řadě zda jsou v rámci navrhovaného právního předpisu nastaveny efektivní sankční a kontrolní mechanismy.
Vedle toho kladou vládou schválené změny Legislativních pravidel vlády při tvorbě návrhů právních předpisů zvýšený důraz na
- ochranu soukromí a nakládání s osobními údaji tak, aby se případné zásahy do soukromé sféry člověka řádně zhodnotily a odůvodnily, a to v intencích zejména čl. 7 odst. 1 a čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod,
- aplikaci požadavku zákazu diskriminace po přijetí tzv. antidiskriminačního zákona (zákon č. 198/2009 Sb.), čímž se ve srovnání se současným stavem výrazně rozšiřuje pojímání antidiskriminačního přístupu i na jiné aspekty, než je rovnost mužů a žen,
- smysluplnost připomínkového řízení; proto se připomínkovým místem stává i Veřejný ochránce práv, jehož praktické poznatky mohou být pro obsah legislativních návrhů velmi přínosné; touto úpravou Legislativních pravidel vlády dochází též k formálnímu sjednocení úpravy s Jednacím řádem vlády, podle něhož se Veřejný ochránce práv v rámci připomínkového řízení vyjadřuje k materiálům nelegislativní povahy,
- upřesnění kritérií zajištění souladu návrhů právních předpisů s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, zejména s mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, přičemž smyslem nové úpravy je zajištění kontroly slučitelnosti navrhovaného právního předpisu v rámci prevence podávání stížností k Evropskému soudu pro lidská práva,
- kvalitu projednávání návrhu věcného záměru zákona s vědomím, že je to právě věcný záměr zákona, který nastavuje základní kritéria a proporce budoucí právní regulace obsažené v zákoně; proto se sjednocuje lhůta pro projednávání návrhu věcného záměru zákona s lhůtou pro projednávání návrhu zákona na shodných 60 dnů, v jejichž rámci je návrh věcného záměru zákona podroben také náročnému hodnocení dopadů regulace (RIA).
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: LIDEM
