Jeho nápad, že stávky nemusí být „plošné, ale stačí vyřadit energetiku, dopravu a telekomunikace" ho možná intelektuálně řadí mezi komunistickou avantgardu Evropy, ale lidsky a charakterně mezi ty nejhorší co náš kontinent za poslední staletí vytvořil.

Vyřadit energetiku znamená nemít elektrický proud v nemocnicích a nechávat tam umírat lidi? Co bude, když v předpokládaném čase nenaskočí náhradní zdroj energie v nemocnicích? Co bude, když náhradní zdroje nezajistí fungování telefonů? Co bude, když zastaví dopravu a již dnes téměř neprůjezdná dálnice D1 se zastaví zcela? Znamená to, že v rámci boje proti současnému společenskému zřízení se komunista Ransdorf nebude štítit používat metody, jejichž důsledkem mohou být nevinní mrtví?

Znamená to, že naše děti a péče o ně musí jít stranou, protože Ransdorf „sní o Novém čtení Marxe?"

Vyřazení telekomunikací při krizových stavech jako jsou povodně i při vědomí použití náhradních zdrojů by mohlo znamenat tisíce lidských tragédií a neschopnost hasičů, starostů a občanů účinně hájit své holé životy a majetky nashromážděné tvrdou prací.