Vážené dámy a pánové,

jsem rád, že mohu vystoupit na této konferenci a předně bych chtěl uvítat, že konference velmi příznačně nese podtitul „mýty a skutečnost“. Snad jedině s malým korektivem, který bych si dovolil doplnit: mýty jsou důležitou součástí lidské kultury, proto bych osobně volil expresivnější vyjádření – „bludy a skutečnost“. To je to, co budeme dnes řešit.

Úvodem bych rád stručně shrnul, co se odehrálo. Vláda České republiky schválila návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Schválila ho jednomyslně hlasy všech přítomných ministrů. To není tak samozřejmá a banální věc, pokud vezmeme v úvahu, jak dlouho se o narovnání vztahu mezi státem a církvemi jen hovořilo. Kolik vznikalo různých koncepcí, záměrů a představ, které zůstaly právě jen koncepcemi, záměry a představami.  Konečně jsme dospěli ke konkrétnímu závěru, což je společným dílem všech koaličních stran, ale i vůlí dotčených církví a náboženských společností.

Já si tohoto výsledku, této dohody a této jednoty cením a pevně věřím, že ji prokážeme i během projednávání v Parlamentu. Považuji v této souvislosti za důležitý výsledek, nikoliv poněkud trnitou cestu, kterou jsme se k tomuto výsledku dopracovali.

Klíčové je, že se vláda dokázala shodnout na návrhu zákona, který řeší více než dvacet let neřešený problém majetkové křivdy spáchané na církvích a náboženských společnostech komunistickým režimem po 25. únoru 1948.