Své úvahy o nutnosti oddělení moci výkonné od moci zákonodárné jsem naznačil již dříve například ve svém článku „Co takhle prezidentský systém?“, který jsem publikoval na svém blogu v listopadu loňského roku. Změna ve způsobu volby prezidenta České republiky mne inspirovala k předložení návrhu na komplexnější změnu Ústavy České republiky. Volíme-li prezidenta v přímých volbách, ze zkušeností států jako je USA či Francie je zřejmé, že postavení občany přímo voleného prezidenta by mělo být daleko silnější než postavení „kladeče věnců“ a „komplikátora“. Prezident České republiky by měl být skutečnou hlavou moci výkonné a po vzoru jiných států by měl skutečně vládnout zemi.

Novela Ústavy České republiky

Současný ústavní systém České republiky je postaven na principu úzkého propojení moci výkonné s mocí zákonodárnou. Nejde tedy o dva samostatné a nezávislé pilíře rozdělení moci ve státě. Současný systém neumožňuje rovnováhu moci výkonné s mocí zákonodárnou. Nastolení rovnováhy těchto mocí a zvýšení jejich vzájemné nezávislosti je cílem novely, kterou jsem předložil Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Novela se snaží dosáhnout stability vlády a předejít situacím, kdy vláda musí skončit po té, co ztratila podporu několika málo jednotlivých poslanců. Novela se snaží zajistit stabilitu vlády, kterou si občané přejí.

Navrhovaná novela Ústavy obsahuje podstatné změny pravomocí prezidenta, který se stává vrcholným orgánem moci výkonné. Vláda již nebude muset předstupovat před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o vyslovení důvěry a naopak Poslanecká sněmovna nebude moci iniciovat hlasování o nedůvěře vlády, což se stalo téměř folklórem. Na druhou stranu z důvodu udržení rovnosti systému brzd a protivah bude mít Poslanecká sněmovna možnost odvolat konkrétního člena vlády, a to kvalifikovanou většinou třípětinovou většinou svých hlasů. Vláda jako celek však bude odpovědná pouze prezidentovi.