Celoevropská studie říká, že obyvatelé České republiky nad jiné vynikají v obavách z nejistoty a to dokonce natolik, že zatímco mladí Evropané chtějí mít rodinu se dvěma dětmi, páry u nás přemýšlejí v průměru jen o jednom. Renomovaní ekonomové to dávají do souvislosti s příliš častými změnami základních právních norem pro hospodaření ve firmách i v rodinách a upozorňují na to, že tento negativní vliv se promítá do už tak smutného demografického výhledu naší země – řečeno prostými slovy, že urychluje stárnutí a vymírání národa. Jenže vysvětlujte někomu, že jedinou šancí pro budoucnost České republiky je návrat k rodinným hodnotám a k rodině jako takové. Kdo by řešil demografii, když nevíte, o kolik zase podraží nájem a potraviny.

Třiadvacet let po rozvratu totalitního režimu demonstrovali v centru Prahy proti demokraticky zvolené vládě z nejrůznějších důvodů tisíce lidí. Někomu vadí reformy, někomu nízký plat, někomu restituce církevního majetku, někomu úsporné škrty, někomu korupce. Zatímco volání po odklizení kmotrů z politiky považuji za volání po spravedlnosti, výzvy, abychom nevraceli ukradené, považuji za její odmítání. Ale i když nesouhlasím se vším, co na demonstracích zaznělo, jsem ráda, že se odnikud nevynořila vodní děla a kordony policejních těžkooděnců. Nikdo se nepokusil umlčet demokratický projev občanského nesouhlasu silou. Nejsem ale ráda, že výročí masakru studentů na Národní třídě, který vedl k pádu komunismu, komentovali v médích členové tehdejší KSČ a nikdo jim jejich minulost nepřipomněl.

A tak jsem se odhodlala - dala jsem si se svými příznivci na Národní třídě sraz už v pátek 16. listopadu (za pět minut dvanáct) a požádal jsem je, aby společně se mnou vyzvali ty kandidáty, kteří nemohou pro své vazby s totalitním režimem či stranickými kmotry vykonávat funkci nezávislého prezidenta, a kteří nejvyššímu úřadu v zemi nemohou pro morální a etické kompromisy vrátit přirozenou autoritu, aby odstoupili. Myslí-li to s touto zemí dobře, mohli by jí tím připomenout, že vzdor současné a žel oprávněné „blbé náladě“, sdílíme už třiadvacet let hodnoty podstatné i pro budoucnost – svobodu a osobní odpovědnost. Je mi líto, ale lidem, kteří už jednou nadřadili svůj prospěch nad princip svobody, jejich sliby nevěřím.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.