Jedna z nich popisovala národní hospodářství jako stav, kdy lidé předstírají, že pracují a stát předstírá, že jim za to platí.

Za dvě desetiletí obnovování kapitalizmu v Čechách jsme se nedokázali vrátit ke staré myšlence T. G. Masaryka: Demokracie je systém pro lidi slušné a vzdělané. V této době a v tomto prostoru je podle mne přímá volba prezidenta pouze předstíraným zdokonalením Ústavy a riskantním krokem, který ve svém důsledku může dále rozdrobit akceschopnost státních institucí. Proti hlasům volajícím po přímé demokracii slyším mnohem naléhavěji hlasy občanů, kteří volají po obyčejné lidské spravedlnosti ve chvílích, kdy by je v demokratickém systému měly chránit instituce státní – úřady, policie, soudy.

Bouřlivá debata na téma přímé volby prezidenta v médiích jen zastírá denní problémy jednoho každého z nás. Od listopadu 1989 zvolily naše zákonodárné sbory dva demokratické prezidenty a troufám si říci, jakkoli byly okolnosti jejich volby dramatické, že to byla v případě Václava Havla i Václava Klause nejlepší možná volba.