Stalo se módou sezóny předkládat veřejnosti strukturovaný životopis. Z něj byste se dozvěděli, že jsem vloni oslavil šedesátku, že mám čtyři děti, dlouhé roky jsem pracoval jako elektrotechnik, jsem skautem a nikdy jsem nebyl v jiné straně než v ODS, kterou jsem s nadšením pomáhal zakládat. Než jsem před šesti roky vkročil do Senátu hlavním vchodem, byl jsem zastupitelem a starostou. A ten pohled na věci zdola jsem si uchoval, takže si občas do svého deníčku zapíšu i takovéhle postřehy:

Dnes jsem byl v Mladé Vožici právě proto, abych viděl trvale udržitelný mírný rozvoj městečka, kde se toleruje křivý chodník a blátivé parkoviště, ale ctí slušný starosta, vyrovnaný rozpočet a nevydrancované lesy. Prohlédl jsem si opravené zdravotní středisko, dokončovanou kanalizaci a rozestavěný hřbitov. V hospodě na náměstí už čekal místní vágus a za panáka od starosty nám všem požehnal. A všichni mu poděkovali, ačkoli na rozdíl od nich tohle byla asi jeho jediná dnešní práce. Koneckonců má svůj věk a být součástí koloritu je také záslužná činnost, která mile odlišuje tuto hospodu od jiných hospod a Mladou Vožici od jiných podobných městeček.

A pak měli radní v Mladé Vožici zasedání a my jeli zimní krajinou zpátky a celou cestu přemýšleli, jak my to budeme dělat u nás doma. Nedovzdělaní v marxizmu-leninizmu, tatcherizmu, von-hayekizmu a všech dalších izmech, spoléhající na zdravý selský rozum, zkušenosti předků a na obyčejnou lidskou slušnost a poctivost.

Pochválen buď zemský ráj to napohled!

Karel Šebek …počátkem třetího tisíciletí