A bohužel, takových konkrétních případů najdeme snad každý týden hned několik. Je neuvěřitelné, jak často se třeba i já musím pustit do kritiky nápadů, které vznikají v útrobách pražských ministerstev, na chodbách Strakovy akademie nebo v různých stranických sekretariátech. Čím dál silnější regulování kde čeho a kde koho, omezování osobních svobod a přenášení čím dál větších pravomocí na stát a státní instituce, šikana především těch nejmenších podnikatelů, bonzáctví, udavačství a stále se stupňující pocit strachu z mocipánů je bohužel koloritem poslední doby. A to jsou podle mého soudu ty největší nebezpečenství dnešní doby, před kterými je třeba se mít na pozoru a nedovolit jejich protagonistům, aby jim to procházelo.

Bohužel se nemohu zbavit pocitu, že aktuální bouře kolem ochrany demokracie a boje za „vyšší princip“ pouze dočasně zacloní přípravu a prosazování reálných legislativních změn, které vrátí naši zemi k totalitnímu způsobu řízení státu.

Jsem přesvědčen o tom, že naše země je a i nadále zůstane součástí evropských demokratických zemí. Nezaměňoval bych kritiku špatného fungování evropského společenství a vyhledávání ekonomických příležitostí na východních trzích za zásadní geopolitickou změnu kurzu naší země. Chápu, že to tak i třeba může působit a chápu, že i před tímto je třeba se mít na pozoru.