Dnešním dnem jsem rezignoval na členství ve všech výborech a podvýborech Poslanecké Sněmovny, tedy v Petičním, Rozpočtovém a Kontrolním výboru a Podvýboru pro kontrolu hospodaření veřejné správy a Podvýboru pro legislativu a kontrolní systémy. Rezignoval jsem nikoliv proto, že bych si připouštěl sebemenší náznak viny, ale naopak proto, že jsem byl odsouzen (doposud nepravomocně) nespravedlivě, na zakázku a bez jakékoliv právní objektivity. Doufám, že odvolací soud se zachová právně korektně a nepodlehne žádnému tlaku. Nechtěl jsem ale čekat na výsledek odvolacího soudu a proto se členství ve výborech a podvýborech vzdávám nyní. Doufám, že se případně najde „hrdinný“ poslanecký klub, který navrhne v případě osvobození můj návrat do výborů.

Samotný rozsudek považuji za právně pochybný už kvůli odsouzení za jiný paragraf než pro který jsem byl Sněmovnou zbaven imunity a pro protiústavní zákaz výkonu mandátu. Jsem také zvědav, jak se někteří kolegové vypořádají s trestními oznámeními, které připravuji. Například Martin Vacek, který veřejně přiznal přijetí úplatku, Radek John, Josef Dobeš, Karolina Peake, Michal Babák, či Radim Vysloužil a mnozí další, kteří prokazatelně lhali u soudu proti důkazům, které soud měl k dispozici od policie a velkoryse je přehlédl. V této republice snad není nikdo, kdo by si myslel, že Vít Bárta nedával úplatky, nesledoval politiky pomocí ABL, není nikdo by si myslel, že Michal Babák nenosil igelitky, není nikdo, kdo by si myslel, že Radek John fakticky vede Věci veřejné. Jsem rád a hrdý na to, že jsem na podivné praktiky ve Věcech veřejných mohl poukázat. Jen je smutné, že soud veřejnosti mým odsouzením vzkázal, že nahlášení úplatků, či postavení se všemocným a „všehoschopným“, je trestáno.