V rozhovoru  pro Hospodářské noviny uvedl, že se možná rozpočet předělávat nebude, i kdyby očekávaná lednová prognóza ukázala, že rozdíl v předpokládaném a skutečném hospodářském růstu může činit 2,5 procenta, nebo dokonce o procento víc. Přednost dostává „stabilita“, o které mluvil ve svém novoročním projevu prezident Václav Klaus. Rozpočet by se předělával jen v případě, kdyby se hospodářství opravdu začalo sypat – a pak už by to vlastně bylo jedno.

Ekonomové opakovaně upozorňují na to, že vláda systematicky neodpovědně riskuje, neboť obrátila dřívější princip, kdy se rozpočet stavíval na konzervativnějších předpokladech a vytvářel tak manévrovací prostor v podobě rozpočtových rezerv. Nyní se staly praxí rozpočtové pohádky, které uměle nafukují očekávané příjmy a umožňují tak uklidnit koaliční partnery v tahanici o omezené zdroje. Návrhy státních rozpočtů, kterým vláda protlačuje sněmovnou bez ohledu na realitu, se prostě tváří, že peněz bude víc, a tak se ve finále snáze přihazují miliardy jednotlivým vládním stranám, aby mohly na veřejnosti vykazovat svá dílčí vítězství. Během roku to pak milosrdný čas překryje zapomněním.

Letos to však vláda přehnala a už při schvalování rozpočtu byla nucena otevřeně přiznat, že předpovědi hospodářského růstu, na kterém byl postaven, nelze brát vážně. Ministr financí Miroslav Kalousek dokonce v úvodním slově připomněl svoji situaci z roku 2008, kdy „to těch 4,8 procenta nakonec bylo, nicméně nikoli v plusu, ale v minusu“ a prohlásil: „Nechci strašit, ale není úplně vyloučeno, že to půjde stejným trendem.“

„Ovšem představa, že ministr financí opakovaně řekne, že neví, co ho čeká, není ideální kvalifikací pro vykonávání úřadu, který je pro hospodaření státu klíčový.“

Strašit nechtěl, ale strašil. Ovšem představa, že ministr financí opakovaně řekne, že neví, co ho čeká, není ideální kvalifikací pro vykonávání úřadu, který je pro hospodaření státu klíčový. Nečas se k strašení nejprve přidal. Viděl to jako dobrý trik, jak zneužít situace v okolních zemích a prosadit sjednocení DPH na 19 procentech a další asociální opatření. Ale ohlas obojího – jak falešného rozpočtu, tak dalšího drastického zvyšování cen potravin, léků a mnoha služeb – byl zničující. Ukazuje to vývoj volebních preferencí ODS, které se mohou ponořit i pod úroveň preferencí KSČM. A pokud by se premiér pokoušel vinu přenést jen na konkurenční TOP 09 a zatřásl křeslem ministra Kalouska, je konec s celou vládou.