Penzijní reforma, tak jak ji prosazuje kabinet, je nejen nespravedlivá, ale především z pohledu státu rezignuje na budoucí zajištění důchodů pro naprostou většinu ekonomicky aktivních obyvatel naší země.

Návrh, který koalice protlačila Poslaneckou sněmovnou, není ve skutečnosti žádnou komplexní důchodovou reformou. Jedná se o skrytou privatizaci části státního průběžného důchodového systému a vytvoření sporného spořicího produktu pro úzkou skupinu vysokopříjmových občanů. Místo reformy tak přichází jen nová podnikatelská příležitost pro majitele soukromých penzijních fondů.

Průběžný státní důchodový systém je nyní v deficitu kolem 30 miliard korun ročně. Místo snahy o jeho stabilizaci na příjmové straně navrhuje koalice lék v podobě masivního puštění žilou. Vláda rozpočtové odpovědnosti tak ve skutečnosti velmi nezodpovědně důchodový systém destabilizuje. Sebere z něj ročně dalších 20 miliard korun, které pošle na několik desítek let do černé díry finančních trhů. Víra v to, že se tyto prostředky za třicet čtyřicet let zázračně rozmnoží, se podobá víře hráče rulety, který vsadil poslední peníze na „šťastnou" třináctku a žije ve slepé naději, že padne.

Jsem přesvědčený o tom, že s penzemi nelze hrát ruletu. Zejména ne ve světě globalizovaného kapitalismu, kde krize během několika hodin mění „zaručené" investiční příležitosti ve virtuální bubliny bez jakékoliv hodnoty. Zkuste pak za 40 let reklamovat znehodnocení svých úspor u architektů privatizace důchodů Nečase a Kalouska.