Celá historie sociální demokracie je jednoznačně spjata s obhajobou a  prosazováním demokratických hodnot, ať už to bylo během první Československé republiky, v boji s německým nacismem nebo v zápase o udržení demokracie v letech 1945-1948. Chci připomenout fakt, že v zápětí po roce 1948 byla sociální demokracie násilně sloučena s KSČ a její samostatná činnost nebyla až do listopadu 1989 povolena. Mnoho sociálních demokratů muselo odejít do exilu, bylo vězněno či za své demokratické hodnoty zaplatilo v komunistických kriminálech a na popravištích životem. Po roce 1989 sociální demokraté podporovali všechna opatření, která měla přispět ke zlepšení situace těch, kdo byli poškozeni minulým nedemokratickým režimem.

Je rovněž potřeba připomenout, že zásahy do církevního majetku v minulosti provedly jak josefínské reformy, tak reformy za První republiky. Užívání majetku bylo na straně církví historicky v řadě případů spojeno s existencí veřejnoprávní regulace.

ČSSD podporuje myšlenku narovnání vztahů mezi státem a církvemi, odsuzuje chování komunistického režimu vůči církvím, rozhodně ale nemůže souhlasit se způsobem, který navrhuje Nečasova vláda. Pokládáme ho za majetkoprávně riskantní a nedomyšlený, nespravedlivý a předražený.  Návrh byl navíc vládou předložen bez jakékoliv dohody či kompromisu s opozicí. ČSSD obdobný návrh kritizovala a hlasováním odmítla už v minulém volebním období a nyní postupuje v souladu s mandátem, který obdržela od voličů v demokratických volbách.