V sobotu se odehrávaly věci velké i malé. V Bruselu se horečně se vyjednávalo o plánu na záchranu eurozóny, potom, co „trojka" zástupců Mezinárodního měnového fondu, Evropské komise a Evropské centrální banky zjistila, že bezhlavé škrty, které byly Řecku vnuceny, srazily ekonomiku na kolena. V tajné zprávě pro ministry financí, která se okamžitě objevila ve Financial Times, se píše: „ ...situace v Řecku se zhoršila, protože přizpůsobování hospodářství probíhalo stále více prostřednictvím recese a s tím spojeného kanálu mezd a cen, místo toho, aby strukturální reformy zvyšovaly produktivitu. Jde to tak rychle, že po třech měsících už by bylo na záchranu potřeba dvakrát víc miliard, než bylo dohodnuto původně. Daňoví poplatníci eurozóny však už víc nedají, pozornost se soustřeďuje na soukromé investory, aby i oni zaplatili mastný účet za bezhlavou deregulaci finančního sektoru. Už se neuvažuje o ztrátě jedné pětiny, ale hned tří pětin jejich investice.

Do Prahy se zase sjížděli demonstranti proti tomu, aby stejné neoliberální recepty byly uplatňovány i na českou společnost, jejíž ekonomika měla před nástupem pravice nejvyšší růstová tempa - a téměř nejnižší dluhovou zátěž - v celé Evropské unii. Politiky, které přišly pak, byly proti růstu a proti lidem. Na pražské náměstí Republiky přicházeli občané říci, že mají dost vlády sobecké neschopnosti, která plodí chudobu a stamiliardy státního dluhu. Nežijeme v právním státě, varovala týden před tím na mezinárodní konferenci sdružení Cesta profesorka politologie Vladimíra Dvořáková. Vládnou tady strany, z nichž žádná nevyhrála volby. Je otázka, jestli je tohle ještě demokracie.

V Praze a Hradci Králové mezitím probíhala vrcholná jednání vládních pravicových stran ODS a TOP 09, které jakoby žily v jiném světě. Věnujme ještě chvíli pozornosti projevu předsedy ODS a premiéra Petra Nečase.