Sobotka: Ministr Kalousek opět prohloubil nejistotu a depresi ve společnosti

Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, tohle je vskutku povedená taškařice, to, co nám tady předvedl pan ministr financí s tímto návrhem zákona o státním rozpočtu. A já se tedy ptám, co se změnilo od okamžiku, kdy tato vláda návrh rozpočtu schválila? Přece v době, kdy vláda tento návrh rozpočtu schvalovala, tak stále ještě neplatila legislativa, o kterou se tento návrh rozpočtu opírá. To znamená, vláda v době, kdy připravovala základní parametry státního rozpočtu, tak přece věděla, že tady není schválen ani vládní zdražovací balíček, a že tady také není definitivně rozhodnuto ani o církevních restitucích, ani o spuštění důchodové reformy, a přesto postavila návrh rozpočtu na předpokladu, že už tady vlastně všechno je v pořádku.

Já se také ptám, proč za nezodpovědnost vlády a její neschopnost prosadit a navrhnout státní rozpočet mají pykat občané, mají pykat podnikatelé, mají pykat obce a kraje, mají být všichni v té obrovské nejistotě, ve které se teď ocitá celá Česká republika, protože vlastně nikdo neví, co bude příští rok. My tady máme vládu, která tvrdí, že chce vládnout, a přitom sám její ministr financí tady předkládá návrh na stažení rozpočtu, který tatáž vláda ještě nedávno schválila a poslala do Poslanecké sněmovny. Nikdo v této zemi neví, jaké sazby daně z přidané hodnoty budou platit příští rok, jakou zaplatí daň z příjmů, nikdo neví, jestli bude fungovat důchodová reforma tak, jak ji vláda připravila, nikdo neví, jestli budou platit církevní restituce nebo ne, a máme tady pořád vládu, která tady sedí v Poslanecké sněmovně a tváří se, jakoby se nic nedělo. Já si myslím, že tohle je nepřijatelná situace, kterou by Poslanecká sněmovna přece neměla tolerovat.

Není možné, aby vláda přeložila rozpočet, potom ten rozpočet stáhla, za měsíc ho předložila znovu do Poslanecké sněmovny. My jsme vůbec nevěděli, v jakých parametrech znovu ten rozpočet do Poslanecké sněmovny předloží, a potom tlačila na Sněmovnu, aby v rekordně krátkém čase rozpočet projednala schválila tak, aby nebylo rozpočtové provizorium.

Já nechci kopat do rozpočtové mrtvoly, protože tím, co tady teď udělal před malou chvílí ministr financí Miroslav Kalousek, tak vlastně označil tento rozpočet za mrtvý návrh, za návrh, kterým už vlastně teď nemá cenu, abychom se zabývali, ačkoliv ho projednával rozpočtový výbor. Vlastně nemá smysl, abychom se teď tady vymezovali vůči jeho parametrům, jeho obsahu, protože vláda se rozhodla, že rozpočet přepracuje a vrátí nám ho, aniž bychom věděli cokoliv o tom, na základě čeho ten rozpočet tedy bude přepracován, jak vlastně bude vypadat. Dneska kdo si přečte noviny, tak může zjistit, že nás čekají další škrty. O tom tady ale pan ministr neřekl ani slovo. V jakém rozsahu se vláda chystá dál škrtat v návrhu rozpočtu? Co to bude znamenat pro vývoj ekonomiky v příštím roce?

Co to bude znamenat pro obce, pro kraje, pro občany? Jak je možné, že po šesti letech vládní pravicové rozpočtové politiky se ocitáme v situaci, kdy vláda není schopna jasně predikovat vývoj rozpočtu v následujícím období?

Nezlobte se na mě, ale já nevěřím, že rozpočet poté, když se vrátí do Poslanecké sněmovny, bude vypadat lépe než návrh, který tady máme teď na stole. Ten návrh je sám o sobě diskutabilní. Je diskutabilní, protože je tam celá řada parametrů, které skutečně stojí na vodě, počínaje odhadem hospodářského růstu, přes výběr daní, konče tím, jakým způsobem se bude vyvíjet čerpání prostředků z Evropské unie v příštím roce. Je tam prostě už v tuto chvíli obrovské množství neznámých. Ale já se ptám, jak rozpočet bude vypadat po jeho přepracování.

Já totiž vládě nevěřím, že je skutečně připravena udělat poctivě všechny kroky tak, aby přepracování rozpočtu na ekonomiku a občany v příštím roce dopadlo co nejméně. Obávám se bohužel toho nejhoršího v souvislosti s tím, co vláda s rozpočtem ještě plánuje udělat. Bojím se škrtů, které mohou postihnout hospodářský růst, bojím se škrtů, které omezí čerpání prostředků z Evropské unie. Jsou tam peníze, které koneckonců mohou chybět na fungování samospráv, je tady celá řada rizik, která jsou spojena s jednoduchým návrhem, který tady teď ráno tak suverénně a lehce předložil ministr financí: vraťte nám rozpočet k dopracování. Ale ani slovo o tom, co se s tím rozpočtem během měsíce stane a v jaké podobě ho sem do Poslanecké sněmovny dostaneme.

Já vám řeknu, proč nevěřím vládě, že rozpočet přepracuje dobře. Prostě proto, že vláda má možnost reagovat i mimo půdorys tohoto státního rozpočtu. My jsme jako sociální demokraté vyzvali vládu, aby odložila důchodovou reformu. Včera jsme předložili návrh na to, aby nestartovala v příštím roce, prostě protože není dobře připravena a chybí na ni finanční prostředky. Jestliže by vláda myslela vážně otázku rozpočtové stabilizace v roce 2013, tak by sama měla už dávno navrhnout odložení startu druhého pilíře. Druhý pilíř má příští rok stát 6 mld. Kč na výdajové straně. Tyto finanční prostředky by bylo možné ušetřit. Stejně tak by bylo možné ušetřit peníze, které budeme platit v příštím roce a v dalších letech na církevních restitucích.

Nic z toho tato vláda ale neudělala. Přistoupil jenom ministr financí dnes ráno k mikrofonu a navrhl, abychom vládě vrátili rozpočet k přepracování. Já si myslím, že to není seriózní přístup a Sněmovna má příliš málo informací na to, aby mohla jen tak lehkomyslně na tento návrh vlády kývnout.

Já rozumím tomu, že rozpočet lze kritizovat, my ho také kritizujeme a kritizovali jsme ho i na půdě rozpočtového výboru, ale není možné dát vládě bianko šek a dostat se do situace, kdy sem dostaneme za měsíc rozpočet ještě v mnohem horší podobě než vypadá teď, a budeme mít jenom několik málo týdnů na to, abychom ho projednali, posoudili a schválili.

Já bych chtěl proto na začátku této rozpočtové debaty jednoznačně vyzvat jak ministra financí Kalouska, tak premiéra Nečase, aby se jasně vyjádřili k tomu, jakým způsobem je vláda připravena rozpočet přepracovat, co to bude znamenat pro klíčové výdajové kapitoly státního rozpočtu, a také bych se rád zeptal na to, jestli vláda uvažuje o tom, že společně s tímto přepracovaným rozpočtem navrhne ještě nějaké jiné změny zákonů, které by měly dopad na příjmy a výdaje státního rozpočtu nad rámec takzvaného daňového, lépe řečeno zdražovacího, balíčku.

Druhá věc, na kterou chci upozornit, je fakt, že vláda v této situaci není nevinně. Byla to tato vládní koalice, která nastavila příjmové parametry veřejných rozpočtů počínaje 1. lednem příštího roku. Byla to tato koalice, která provedla daňové změny tak, že se od 1. ledna má sjednotit daň z přidané hodnoty na 17,5 %, a byla to opět tato vládní koalice, která se teď snaží prosadit nějakou jinou podobu daně z přidané hodnoty.

Pan ministr financí včera hovořil o tom, že nemůžeme mít švédské služby /rozumějme švédské výdaje/ a rumunské daně. A já se tedy ptám, jestliže to všechno směřuje k tomu, abychom tedy po rumunských daních měli i rumunské služby, protože to je v zásadě tendence, kterou naznačil pan ministr financí Kalousek svým včerejším výrokem, jestliže tedy máme mít rumunské služby na základě politiky této vlády, tak kdo způsobil, že máme rumunské daně? Nebyl to náhodou současný ministr financí, který říká, že když máme rumunské daně, tak nemůžeme mít švédské služby? Kdo prosadil daňovou reformu od 1. ledna 2007, která snížila daně firmám a fyzickým osobám? Kdo podsekl daňové příjmy tohoto státu tak, že máme vysoký schodek státního rozpočtu a můžeme si dovolit jenom rumunské služby, jak to teď navrhuje ministr financí Kalousek?

A pak se chci také zeptat, jakou perspektivu v tomto všem, v té obrovské nejistotě, v té stále horší podobě státního rozpočtu, mají občané. Co si mají myslet občané, kterým tato vláda nabízí jenom perspektivu zvyšování nezaměstnanosti, poklesu reálných mezd, poklesu reálných důchodů a bohužel stagnace české ekonomiky?

Já bych očekával, když se tady projednává tak důležitý zákon, jako je státní rozpočet, že vystoupí představitelé vlády a řeknou, co čeká naši zemi v příštím roce, jakým způsobem rozpočet zapadá do kontextu hospodářské politiky, jaké priority vláda bude mít v příštím roce a proč rozpočet vypadá právě takto. Místo toho vystoupí ministr financí a řekne, že vláda rozpočet stahuje a že se ho rozhodla přepracovat, protože se hádá a že nemá dostatek hlasů uvnitř vládní koalice. To mi připadá strašně málo. Uprostřed takto výrazné a důležité debaty o zákonu, který je klíčovým zákonem pro přežití vlády mi to připadá skutečně málo.

Jestliže vláda není schopna dát zemi jasnou perspektivu, jestliže není schopna odůvodnit výdajové priority, které v příštím roce má, jestliže není schopna prosadit rozpočtovou legislativu, o kterou opírá rozpočet, a jestliže je sama donucena návrh zákona o státním rozpočtu stáhnout, tak to je přece pro každou vládu naprosto trapná, ale současně naprosto smrtící situace. V takovéto situaci, kdy se vláda už jenom potácí, tak by nejlepším řešením skutečně byla dohoda na nových volbách do Poslanecké sněmovny a ukončení této agónie.

To, že tady vystoupí ministr financí, sám navrhne vrácení státního rozpočtu k dopracování v situaci, kdy už máme 24. října, do konce rozpočtového roku zbývají dva a něco málo měsíce, je to absolutně tristní, a především je to strašně negativní signál do celé české společnosti. Jenom to dále prohloubí nejistotu, prohloubí to skepsi, prohloubí to depresi, která ve společnosti je a která se koneckonců projevila také v krajských a senátních volbách.

Tohle je prostě velmi nemilé z pohledu vlády, je to velmi tristní zahájení projednávání rozpočtu na půdě Poslanecké sněmovny a já se obávám, že v historii vlád po roce 1989 je to vlastně první takovýto případ, kdy sama vláda ne pod tlakem opozice, ale sama vláda musí stáhnout svůj vlastní návrh zákona o státním rozpočtu, prostě proto, že neví, jak to příští rok v rozpočtové oblasti vůbec bude vypadat. (Potlesk zleva.)