Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, tohle je vskutku povedená taškařice, to, co nám tady předvedl pan ministr financí s tímto návrhem zákona o státním rozpočtu. A já se tedy ptám, co se změnilo od okamžiku, kdy tato vláda návrh rozpočtu schválila? Přece v době, kdy vláda tento návrh rozpočtu schvalovala, tak stále ještě neplatila legislativa, o kterou se tento návrh rozpočtu opírá. To znamená, vláda v době, kdy připravovala základní parametry státního rozpočtu, tak přece věděla, že tady není schválen ani vládní zdražovací balíček, a že tady také není definitivně rozhodnuto ani o církevních restitucích, ani o spuštění důchodové reformy, a přesto postavila návrh rozpočtu na předpokladu, že už tady vlastně všechno je v pořádku.

Já se také ptám, proč za nezodpovědnost vlády a její neschopnost prosadit a navrhnout státní rozpočet mají pykat občané, mají pykat podnikatelé, mají pykat obce a kraje, mají být všichni v té obrovské nejistotě, ve které se teď ocitá celá Česká republika, protože vlastně nikdo neví, co bude příští rok. My tady máme vládu, která tvrdí, že chce vládnout, a přitom sám její ministr financí tady předkládá návrh na stažení rozpočtu, který tatáž vláda ještě nedávno schválila a poslala do Poslanecké sněmovny. Nikdo v této zemi neví, jaké sazby daně z přidané hodnoty budou platit příští rok, jakou zaplatí daň z příjmů, nikdo neví, jestli bude fungovat důchodová reforma tak, jak ji vláda připravila, nikdo neví, jestli budou platit církevní restituce nebo ne, a máme tady pořád vládu, která tady sedí v Poslanecké sněmovně a tváří se, jakoby se nic nedělo. Já si myslím, že tohle je nepřijatelná situace, kterou by Poslanecká sněmovna přece neměla tolerovat.

Není možné, aby vláda přeložila rozpočet, potom ten rozpočet stáhla, za měsíc ho předložila znovu do Poslanecké sněmovny. My jsme vůbec nevěděli, v jakých parametrech znovu ten rozpočet do Poslanecké sněmovny předloží, a potom tlačila na Sněmovnu, aby v rekordně krátkém čase rozpočet projednala schválila tak, aby nebylo rozpočtové provizorium.

Já nechci kopat do rozpočtové mrtvoly, protože tím, co tady teď udělal před malou chvílí ministr financí Miroslav Kalousek, tak vlastně označil tento rozpočet za mrtvý návrh, za návrh, kterým už vlastně teď nemá cenu, abychom se zabývali, ačkoliv ho projednával rozpočtový výbor. Vlastně nemá smysl, abychom se teď tady vymezovali vůči jeho parametrům, jeho obsahu, protože vláda se rozhodla, že rozpočet přepracuje a vrátí nám ho, aniž bychom věděli cokoliv o tom, na základě čeho ten rozpočet tedy bude přepracován, jak vlastně bude vypadat. Dneska kdo si přečte noviny, tak může zjistit, že nás čekají další škrty. O tom tady ale pan ministr neřekl ani slovo. V jakém rozsahu se vláda chystá dál škrtat v návrhu rozpočtu? Co to bude znamenat pro vývoj ekonomiky v příštím roce?

Co to bude znamenat pro obce, pro kraje, pro občany? Jak je možné, že po šesti letech vládní pravicové rozpočtové politiky se ocitáme v situaci, kdy vláda není schopna jasně predikovat vývoj rozpočtu v následujícím období?