Kampaň proti tzv. „církevním restitucím“ pokračuje dalšími veřejnými akcemi a počet podepsaných pod petici již dávno přesáhl 40.000. První část petic již byla odevzdána petičnímu výboru Poslanecké Sněmovny, proběhlo už i velmi zajímavé veřejné slyšení k problematice a začínají se objevovat i „nové“ důvody, proč prý jsou tyto církevní restituce nutné.

Ze stran obhájců tohoto více než stamiliardového daru církvím bylo slyšet např. i to, že republika, resp. Evropa je v krizi a není schopna řešit sociální otázky, takže musí, jako kdysi, nastoupit místo státu církev a proto by měla být největším vlastníkem pozemků a objektů v republice.

Při veřejných akcích občané v drtivé většině s církevními restitucemi nesouhlasí. Korunu navíc k „argumentům“ zastánců dal však jinak velice bystrý mladík při diskusi u petičního stánku v Říčanech.  Silně věřící katolík jistě ovlivněný místním pracovitým farářem souhlasil s odlukou církve od státu (ovšem za podmínek projednávaného „daru“ a nikoliv např. v podobě financování církví přes tzv. „církevní daň“).

Za pokles věřících a paradoxně nárůst placených duchovních prý nemůže katolická církev, ale jiné církve a sekty, protože ty dělají placené duchovní ze všech svých členů… Nevím, zda svou úvahu směřoval k tomu, že by ostatní církve měly být ze seznamu darovaných vyňaty – naprostá většina „restitucí“ totiž stejně směřuje k Vatikánu...

Souhlasil taktéž ochotně s tím, že navrhovaný zákon jde přes restituční hranici února 1948, ale prý zcela záměrně, protože snahou by mělo být i napravit křivdy, kterých se na katolické církvi dopustil už Josef II. a všichni jeho následovníci ve svém křižáckém tažení proti svaté stolici, včetně Masaryka a komunistů, ovšem…

Tak mě napadlo, že kdysi měly české země i přístup k moři…