Pověřený primátor hlavního města Prahy Tomáš Hudeček (TOP 09) bohužel nepochopil hlavní smysl vltavské kaskády, když si myslel, že je tu při povodních od toho, aby povodni zabránila. Ne, je tu proto, aby získala Praze čas na výstavbu protipovodňových zábran a umožnila část povodně regulovat. Proto teď už „co naprší, to k nám doteče", jak se vyjádřil.

U nás na Žižkově prší, ale teče to jinam. Jsme mokrá čtvrť jen přeneseně. Poté, co jsme tedy zabezpečili evakuační prostory ve dvou z pěti k tomu určených základních školách pro ty, kdo by z jiných částí Prahy potřebovali přístřeší, a před tím, než zrušíme lidovou veselici na víkendové Parukářce, kde by pivaři proměnili park v oraniště, mohu v zásadě sednout a načrtnout pár prvních poznámek k dosavadnímu politickému průběhu povodní.

Před deseti lety byl slavným primátorem hlavního města Igor Němec, který se rozhodl povodeň před Pražany utajit. Dařilo se mu to ještě hodinu před zatopením poloviny stanic metra. Již druhé funkční období je za tuto službu předsedou Úřadu pro ochranu osobních údajů a zkuste po tomto úřadě něco chtít - prostě neřekne nic. Také on byl, stejně jako současný pověřený pražský primátor Tomáš Hudeček, při povodních ve funkci sotva pár dnů.

Povodně přišly ale letos po všech stránkách v okamžiku pro Prahu ohleduplném. Jedenáct let od velké vody roku 2002 byla totiž na konci března předána do užívání i poslední, sedmá etapa protipovodňové ochrany. Celkově za tento komplex opatření hlavní město utratilo okolo čtyř miliard korun.

Snad není příliš chytrácké, řeknu-li: protipovodňová ochrana je funkční tehdy, postaví-li se včas. Jelikož existuje soustava vltavských přehrad umožňující regulaci zvýšeného průtoku - zjednodušeně řečeno: v očekávání povodně začne dřív upouštět vodu, aby se na ni připravila, v jejím průběhu pak a po kulminaci nadále nechává odtékat větší, než obvyklé množství vody, a tím povodeň usměrňuje - jsou protipovodňová opatření v Praze budována nikoli na živelnou povodeň, ale na její regulovanou podobu. Postaví-li se včas.