Jednání presidenta je po novele ústavním zákonem č. 71/2012 Sb., jímž se zavádí přímá volba presidenta, vytčeno v čl. 65 Ústavy, podle nějž Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti presidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku; velezradou se rozumí jednání presidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že president republiky ztrácí presidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt.

Žalobu je možné podat proti presidentu republiky v době trvání jeho úřadu. Nález ústavního soudu, vyhoví-li návrhu, tedy obsahuje dva výroky společným důsledkem:

a) president republiky ztrácí presidentský úřad, a
b) president republiky ztrácí způsobilost jej znovu nabýt.
c) nárok na presidentský plat a další požitky po skončení výkonu funkce podle zvláštního zákona mu nenáleží. (§104 zákona o Ústavním soudu)

Má taková žaloba dnes smysl?

Ano, má, a zásadní. Ačkoli se volební období presidenta republiky chýlí ke svému konci a ačkoli je možné, že skončí dříve, než Ústavní soud rozhodne ve věci samé. Ústava totiž stanoví, že nikdo nemůže být zvolen presidentem více než dvakrát za sebou. Kdyby se ovšem nově zvolený president republiky - třeba hned první den po složení slibu, kterým se ujímá úřadu (čl. 55 Ústavy) - svého například úřadu vzdal do rukou předsedy Poslanecké sněmovny (čl. 61 Ústavy) nebo zemřel-li by, mohl by stávající president republiky znovu kandidovat a být do úřadu volen.

Pouze nález Ústavní soudu ve věci žaloby proti presidentu brání tomu, koho se nález týká, nabýt znovu presidentský úřad. Pokud Ústavní soud nerozhodne, nelze vyloučit možnost, že president republiky, který spáchá velezradu nebo který se dopustí hrubého porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku bude znovu zvolen.