Tento názor dnes potvrdila Unie bezpečnostních složek, která zveřejnila výsledky soudního sporu o možnosti nařizovat příslušníkům bezpečnostních sborů (mj. hasičům a policistům) práci přesčas až do 150 hodin ročně od 1. ledna 2007.

Zatímco úmysl zákonodárce byl nepochybně zakotvit možnost neplacených přesčasů pro mimořádné události a krizové stavy, v praxi bylo za „důležitý zájem služby“ považován např. podstav policistů v daném regionu. Proto ČSSD prosazovala tato řešení:

• Poslanci ČSSD opakovaně předložili návrh na změnu výše uvedeného zákona tak, aby nemohlo být zneužíváno institutu povinnosti odpracovat 150 hodin přesčas (Sněmovní tisk 214 z května 2007 a Sněmovní tisk 675 z prosince 2008). Ani jeden z uvedených pokusů ale nebyl - díky odporu pravicových poslanců - úspěšný.
   
• V červenci 2009 podali poslanci ČSSD Ústavnímu soudu návrh na zahájení řízení o zrušení části zákona podle čl. 87 Ústavy ČR. V Nálezu z listopadu 2011 Ústavní soud konstatoval, že toto ustanovení zákona samo o sobě není v rozporu s ústavním pořádkem a návrh poslanců ČSSD zamítl.

Snaha ministrů vnitra pravicových vlád zametat oprávněné požadavky opozice, odborů a především řadových policistů či hasičů problém nevyřešila, ale naopak zvětšila. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. září 2012 jasně prokázal, že bezpečnostní sbory, které konaly za mlčení a zřejmě i souhlasu představitelů ministerstva vnitra, opakovaně porušovaly zákon o služebním poměru. A to přesto, že na chybnost tohoto výkladu a zneužití zákona byli představitelé těchto sborů a ministerstva opakovaně upozorňováni.