Pod titulkem „Stát láká na penze výhodné až od 97 let“ byl čtenář proveden výpočty, které bohužel neodrážejí realitu. Problémem celé konstrukce textu je zejména fakt, že nám ukazuje, jak výhodné by bylo si každý měsíc ona procenta ze mzdy (která účastník důchodové reformy posílá penzijnímu fondu) ukládat doma do šuplíku, namísto toho, abychom je posílali penzijnímu fondu. Text tvrdí, že bychom v době odchodu do důchodu, měli tímto způsobem naspořeno mnohem více, než kolik nám nabídne z naspořených peněz penzijní společnost.

Problém je, že model porovnává dvě zcela odlišné veličiny. Výpočet na důchodové kalkulačce, který demonstruje v textu „nevýhodnost“ dobrovolného spoření, totiž ve svém výsledku očistí výsledné hodnoty o růst mezd. Jinými slovy ukáže nám přibližný výpočet v dnešních cenách. Pokud by tak MPSV neučinilo, pak by výsledné částky důchodů ukazovaly sumy v řádech desetitisíců, sumy nominální, ale nikoli reálné. Takový výpočet by běžnému uživateli kalkulačky nebyl v podstatě k ničemu, neměl by reálnou představu o tom, kolik bude brát ve starobním důchodu.

A přesně tak postupuje článek na srovnávaném příkladu, kdy naspořené částky z každé mzdy (která by si jinak účastník dobrovolného spoření posílal do penzijního fondu) každý rok úročí o výnosy, aniž by jakkoli zohlednil průběžně nebo na konci spoření vztah mezi dosaženým zhodnocením a růstem mezd. Nabízí tedy absolutní sumu, která ale nemá vypovídací hodnotu o reálné hodnotě těchto peněz v době, kdy je začne příjemce utrácet (tedy ve chvíli, kdy nastoupí do starobní penze).

Pokud by se ministerstvo řídilo stejným principem při sestavování kalkulačky, pak by hned pod aplikací kalkulačky neuvádělo toto: Jaké informace Vám důchodová kalkulačka poskytne? Předpokládaný měsíční důchod je přepočtený na „současné ceny“, abyste jej mohli porovnat s Vaší hrubou mzdou.