Z výsledků analýzy, kterou provedl Zdravotní ústav v Ústí nad Labem je prokázáno, že lidé žijící na objízdných trasách jsou vystaveni zvýšenému riziku onemocnění včetně rakoviny. Doufám, že i na to jsou Děti Země patřičně „hrdé“.

 Každý rok bez dokončené dálnice D8 přináší České republice celospolečenské ztráty ve výši téměř 700 milionů korun. Nevím, jak velkou hrdost vyvolává tato skutečnost u členů Děti Země, ale v době drastických ekonomických škrtů a chudnutí občanů je toto jednání neospraveditelné.

 Kvůli nedokončené dálnici se náš kraj potýká i s nedostatkem investorů. Z výsledků jednotlivých jednání vím, že největší problém tkví právě v dopravní logistice. Dopravní obslužnost je pro řadu velkých firem klíčová a pokud nebudeme mít dálnici, půjdou jinam. To znamená, že i nová pracovní místa, která náš kraj tak zoufale potřebuje, vzniknou jinde. I na toto mohou být Děti Země „hrdé“.

 Děti Země pořádají anketu Ropák roku. Hodně mých známých mi říkalo, že by si organizace Děti Země měla za to, co provádí Ústeckému kraji, udělit Ropáka sama sobě. Někteří lidé mi dokonce napsali i to, že Děti země na Ropáka nominovali. Proč se o těchto oprávněných nominací nikde neinformuje?

 Je celkem veřejně známo, že svými aktivitami za co nejrychlejší dokončení dálnice D8 nejsem u Dětí Země ve velké oblibě. Pokud bych od takovýchto „ochránců“ přírody měla obdržet ocenění Ropák roku, vnímala bych to jako důkaz jejich  pokrytectví a oprávněnosti mé kritiky těchto pseudoekologů