Výsledky krajských a prvního kola senátních voleb nejsou překvapením. V naší společnosti již delší dobu převládá kritický názor jak na vládu, tak na politiku vůbec. Volby však nemají jasného vítěze: ztratily největší strany (především ODS, ale i ČSSD a TOP 09) a příliš neuspěly nové strany, kde se očekával buď větší voličský úspěch (Zemanovci) nebo které vysloveně propadly (Suverenita, LEV Jiřího Paroubka). KSČM prožila velký nárůst, ale poprvé během své existence přebere také daleko větší díl odpovědnosti za stav politiky i celkovou situaci v naší zemi; je nutno si počkat na další volby, zda tento úspěch KSČM potvrdí a zda to také povede k vnitřním změnám uvnitř této strany. Další v těchto volbách úspěšná seskupení odráží spíše regionální zájmy, bez možnosti posoudit jejich vliv na celkovou politickou orientaci občanů České republiky.
Na celostátní úrovni pravice vládne – s výjimkou období úřednické vlády – již od roku 2006, v době celosvětové hospodářské krize, která vyžaduje nepopulární politiku. Je logické (obzvláště při tak mizerném obrazu, který si pravice v očích lidí dokázala vytvořit), že preference voličů se mění.
Pravicové strany tak musí na základě této lekce především zásadně změnit komunikaci s veřejností, postupně se očišťovat od skandálů a jasně vysvětlit, proč je jejich politika nutná a pro naši zemi potřebná. V tom však může uspět pouze strana vnitřně jednotná a s představiteli (hlavně na středních rozhodovacích úrovních), které mají alespoň základní důvěru v myslích občanů.
Čas je neúprosný: pokud to ODS rychle nedokáže, vyklidí prostor pro pravicovou alternativu. Možná to může stále ještě být TOP 09, může však ale nastat čas pro zcela novou politickou stranu. Navíc, politika ODS či TOP 09 musí být skutečně jasná větší skupině středopravých voličů. Ti daleko raději přijmou stranu s dobře definovaným programem, vnitřně jednotnou, která přejde do opozice, než vnitřně rozhádanou stranu, jejímuž programu nerozumí a o které se zdá, že jí jde jen o udržení vlády.
Levicové strany, které své postavení posilují, nesmí provádět politiku laciných slibů; ČSSD se navíc musí podobně jako ODS zbavit obrazu strany, pronásledované korupčními skandály. Pokud by levice měla opakovat úspěch i v dalších volbách, pak její odpovědnost bude obrovská: zlepšit politické ovzduší v české společnosti, udržet si identitu levicové strany a současně bude pod tlakem pokračovat v řadě nepopulárních kroků a reforem, které dnešní vláda zahájila. Vskutku nelehký úkol.
Česká pravice není bez šance. Voliči jí podporu v těchto měsících mnoho nedávají. Dnešní doba a svět kolem nás však nedává příliš mnoho pro prostoru pro politiku zásadně jinou, než o kterou se vláda dosud snažila. Jen jí musí provádět strany důvěryhodné, v očích lidí nezkorumpované, schopné tuto politiku jasně formulovat a vysvětlovat.
Věšet hlavu po těchto volbách mohou některé strany. Voliči, kteří by rádi fandili středopravému politickému programu, věšet hlavu tolik nemusí: jiná alternativa příliš neexistuje.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vdlouhy.cz
