„Obecně vítám opatření, která posilují demokratické principy v EU. Ráda bych se mýlila, ale obávám se, že striktní podmínky evropské občanské iniciativy v praxi téměř vylučují její účinné využití. Reálně je jen těžko představitelné, že občané budou schopni shromáždit pro podporu iniciativy tolik podpisů, navíc z tolika různých států Unie, aby se Komise musela požadavky této iniciativy zabývat,“ neskrývá rozpaky nad zákonem jeho zpravodajka, poslankyně ODS a členka Výboru pro evropské záležitosti Ivana Weberová. 

„Spíše jde o další zbytečné opatření, které má jen dát demokratickou fasádu bruselské politice, která se od běžných lidí v Evropě mílovými kroky vzdaluje,“ doplňuje Weberová. Ta zároveň upozorňuje, že pro Českou republiku vyplývají z povinnosti zavést kontrolní mechanismy v rámci evropské občanské iniciativy v souladu s nařízením náklady ve výši několika milionů korun.

Iniciativu může zorganizovat skupina alespoň sedmi lidí, kteří mají bydliště v sedmi různých členských státech. Ve formě prohlášení o podpoře ji následně musí podpořit jeden milion občanů EU ze 7 nebo více členských států. V sedmi státech, ve kterých jsou prohlášení o  podpoře sbírána, se musí během jednoho roku shromáždit minimální počet prohlášení, který odpovídá počtu evropských poslanců zvolených v dané zemi vynásobený číslem 750.

„Pro Českou republiku je to tedy konkrétně podle přílohy k citovanému nařízení minimálně 16 500 občanů,“ dodává Weberová. Organizátoři mají rok na to, aby potřebné podpisy nasbírali v listinné nebo elektronické podobě. Pokud se organizátorům podaří nasbírat příslušný počet podpisů, Komise musí sdělit, zda a jaká opatření přijme, případně proč žádná opatření přijímat nebude.

Lidé by měli mít právo občanské iniciativy již od dubna letošního roku.