Lepší je mít jakýkoli názor než nemít názor žádný. Dvojnásob to platí v situaci, kdy prezident Václav Klaus jasný – euroskeptický - názor má a zkouší jej prosazovat jako stanovisko celé země.

Situace je o to vážnější, že současná krize EU vyžaduje od každého jejího člena aktivní roli při hledání východisek. Pokud se Česká republika bude tvářit, že se jí to netýká, ztratí poslední špetku důvěryhodnosti mezi evropskými partnery a nastoupí cestu ke své izolaci v rámci EU.

ČSSD na rozdíl od většiny vládních politiků nechápe evropskou integraci jako „nutné zlo“, odmítá, aby Česká republika hrála v EU roli „černého pasažéra“, a požaduje od kabinetu Petra Nečase kroky ve prospěch dalšího proevropského směřování ČR.

Sociální demokraté mají k návrhům předkládaným tu německou kancléřkou Merkelovou, tu francouzským prezidentem Sarkozym vážné výhrady. Je politováníhodné, jak málo pozornosti je věnováno povzbuzení hospodářského růstu, udržení sociální dimenze evropské integrace nebo důsledné regulaci finančních trhů. Tím méně je ale podle ČSSD pochopitelná nechuť ČR být aktivními účastníky evropského dialogu, a to i nad dohodou o tzv. rozpočtové odpovědnosti. Předpokladem nalezení řešení je zachování soudržnosti eurozóny a ochota ostatních členských zemích EU k solidárním krokům.

V dnešní době se již zdaleka nehraje o imaginární státní svrchovanost, jak české veřejnosti namlouvá prezident, ale o zcela hmatatelnou prosperitu Evropy i České republiky a o životní úroveň jejich obyvatel.