Ve věci amerického cíleného úderu na íránská jaderná zařízení je podle Erika Besta podstatné, jak celou akci přijmou Trumpovi tradiční voliči.

„Steve Bannon, bývalý Trumpův stratég, ve středu prohlásil, že pokud k americkému útoku na Írán dojde, rozdělí to USA a bude to strašné. Tuto citaci přinesly Financial Times a přidaly k tomu výsledky průzkumu, podle kterých jen 19 procent Trumpových voličů by takový útok podpořilo. Poté jsem ovšem dohledal jiný zdroj, který cituje ze stejného Bannonova vystoupení a tam byl celý výrok. Řekl, že ano, bylo by to strašné a USA by to roztrhlo, ale pokračoval dál s tím, že nakonec to MAGA hnutí přijme.“ 

To je podle něho významný moment, protože mainstreamová média chtějí konflikt a chtějí vytvořit dojem, že proti Trumpovi jsou v této věci jeho vlastní podporovatelé. „Jenže je to jinak. Jak řekl sám Bannon, Trumpovi lidé to přijmou. Jsme v první fázi, kdy mnozí Trumpovi podporovatelé útok na Írán neschvalují, ale troufnu si odhadovat, že pokud půjde jen o tuto krátkou akci a nebude to pokračovat, pro Trumpa to nijak strašné nebude,“ konstatuje.

„Otázkou je, co bude dělat Írán, a to je dosud velká neznámá. Bude na tom hodně záležet. Stejně tak na tom, jak bude za Íránem stát Rusko a Čína,“ připomíná a zamýšlí se nad ne zcela jasnými zprávami o již existující přímé čínské podpoře íránskému režimu. „Nevím, co z toho je pravdivé. Pokud už Čína otevřeně Írán podporuje, jde o podstatné rozšíření celého konfliktu a nemůže to pro nikoho dopadnout dobře,“ je si Best jistý.

Je navíc třeba uvažovat nad tím, s jakými scénáři vývoje počítá Izrael, který je na rozdíl od Íránu malý. „Pro Izraelce není útok na Írán totéž jako zaútočit na Sýrii, bývalý Irák nebo Libyi. Je to zcela jiná dimenze. Neumím posoudit, do jaké míry je pravdivé hodnocení exministra Zaorálka, který říká, že jde pouze o další pokračování domácí politiky premiéra Netanjahua. Pokud to ale špatně odhadli, může to mít pro Izrael drastický význam, a tím pádem další zapojení Ameriky. Mějme na paměti, že Írán není jednoduchý terč ani pro USA,“ upozorňuje politický pozorovatel.

Pozice České republiky je v případě útoků Izraele a USA na Írán vcelku jednoznačná. Fialova vláda stojí za postupem Jeruzaléma a Washingtonu. Po dlouho plánovaném izraelském úderu sice zaujala opatrnější postoj, avšak po zapojení Spojených států už hovoří jasně. V pondělí ráno Erik Best na svých sociálních sítích sdílel štiplavou poznámku, že „Kdo neskáče na to, co chce Netanjahu, není Čech“. 

Fotogalerie: - Vláda zatím drží

„Jde o pokračování politiky Fialovy vlády, že Česká republika je hlasem Izraele v Evropě. Jakmile to vyslovíte, těžko z toho můžete vycouvat. Museli by totálně změnit politiku vůči Izraeli, a to zde samozřejmě zatím nikdo nechce udělat. Zajímavé je, že Lipavský ve čtvrtek byl v České televizi opatrnější, jenže to bylo před americkým útokem. Nyní už se tak zpátky nedrží,“ popisuje Best pro ParlamentníListy.cz.

Zdůrazňuje, že takto bezpodmínečná podpora Izraeli je svým způsobem bianko šek ze strany Fialovy vlády. „Její politický osud plně závisí na tom, co udělá v budoucnu nějaký jiný stát. USA, Írán, Izrael, Čína a Rusko. Tohle není záviděníhodná pozice. Zatímco Babiš je v hodnocení této situace opatrnější, když hovořil o tom, že iniciativu na Blízkém východě převzal Trump a doufá, že to nedopadne špatně. Někdo může říct, že jde o jeho typický styl, ale politicky je to podstatně chytřejší než to, co předvádí celá vládní koalice, protože my opravdu nevíme, co se ještě stane,“ varuje.

Nemyslí si však, že by silná podpora úderu na Írán byla ze strany Fialovy vlády motivována snahou zalíbit se Američanům. „Tím to nebude. Viděl bych za tím jen podporu Izraele a pokračování dosavadní politiky. S podporou operace v Gaze to už bylo na hraně a někteří politici, zvláště Lipavský, byli ve vyjadřování opatrní. Teď dostali možnost přeřadit zpátky na plnou podporu Izraele, což jim právě americká politika umožnila. Nemyslím si, že by to bylo motivováno tím, že je zítra summit NATO a Pavel se tam potká s Trumpem,“ říká Best.

„Jako Američan se dnes dívám trošku jinak na americké útoky na Japonsko v roce 1945, než jsem o tom smýšlel jako malý, když jsem vyrůstal v Americe. Tehdy jsme jednu pravdu přijali a nikdo nezpochybňoval, že útoky na Hirošimu a Nagasaki byly nutné. Nemohli jsme to zpochybnit. Teď to zpětně vidím spíš jako varování světu, že my Američané máme tyto zbraně a jsme schopni je využít dokonce i tehdy, když to není nutné. Teď je to hodně podobné. Bylo to vůbec nutné?“ ptá se Erik Best k Trumpově íránskému úderu.

Experti, kteří jsou objektivní, by řekli, že to nutné nebylo. „Útok na Japonsko měl demonstrovat sílu. Otázka zní, jestli je Amerika v roce 2025 ve stejné pozici jako v roce 1945. Odpověď je samozřejmě ne. Amerika tedy dnes ukazuje sílu, aniž by ji měla, což pro všechny zainteresované je strašně, strašně rizikové,“ je přesvědčen politický pozorovatel v komentáři pro ParlamentníListy.cz.

Psali jsme:

„Vidíte, jak F-35 potřebujeme!“ A pak dostal český plukovník otázku

Domluvený útok? V Íránu bylo podezřele ticho

Snaží se zmizet ze scény. Zbořil po úderech na Írán na téma Ukrajina

Nejdřív Írán, pak Green Deal. U Moravce se to díky Foldynovi rozjelo