Běloruské panství diktátora Alexandra Lukašenka na sebe v posledních dnech upozornilo hned ve třech různých kauzách. Všechny tři se přitom odehrávají mimo území Běloruska – na Ukrajině, v Japonsku a v Litvě.
Co vy a Šlachtovo hnutí Přísaha?Anketa
Tou nejnovější je úmrtí Vitalije Šyšova, šéfa organizace pomáhající Bělorusům prchajícím do zahraničí zvané Běloruský dům na Ukrajině.
Šyšov byl včera (v úterý) nedaleko svého domu nalezen mrtvý, podle úplně prvních zpráv spáchal údajně sebevraždu oběšením. Ukrajinská policie už ale zahájila vyšetřování a prý hodlá prověřit všechny verze úmrtí včetně pokusu zamaskovat vraždu sebevraždou.
Šyšov, který pomáhal Bělorusům prchajícím před represemi z vlasti, zmizel v pondělí. Podle organizace si šel pravděpodobně zaběhat a už se nevrátil. Jak se ukázalo v poslední době byl patrně sledován. Bývalý diplomat a dlouholetý náměstek ministra obrany Jaromír Novotný také v této souvislosti upozorňuje na skutečnost, že Ukrajina v poslední době opakovaně varovala běloruské tajné služby, aby se stáhly z jejího území. Jejich činnost už evidentně přerostla únosnou mez.
Druhým sledovaným případem je příběh běloruské olympijské běžkyně Krysciny Cimanouské, která odmítla příkaz Minsku odcestovat z olympijských her předčasně domů poté, co byla minulý týden po kritice svých trenérů donucena sbalit si věci a odjet na tokijské letiště Haneda. Tam odmítla do letadla směřujícího do Běloruska nastoupit z důvodu obav o svou bezpečnost.
Po návštěvě místní policejní stanice dostala ochranu, poté ji příslušníci policie odvezli na polské velvyslanectví v Tokiu, kde zůstala až do středeční cesty na letiště Narita.
Podporujete boj Svjatlany Cichanouské proti Lukašenkovi?Anketa
Právě dnes ráno (ve středu) odletěla z Japonska do Vídně.
Očekávalo se, že Kryscina Cimanouská poletí přímo do Varšavy, protože Polsko jí udělilo humanitární vízum. Na poslední chvíli ale změnila destinaci a zamířila do Vídně. Novinářům to řekl jeden z pracovníků letiště.
Není jasné, zda bude dále cestovat do Polska nebo hodlá zůstat v Rakousku.
Vzhledem k počínání jejího manžela, který už údajně z Běloruska odjel či přesněji řečeno uprchl, je podle Jaromíra Novotného patrné, že se jedná o záležitost, která má s velkou pravděpodobností skutečně politické pozadí, přestože běloruská atletka jakýkoliv politický motiv označila za pro ni nepochopitelný.
Mezinárodní olympijský výbor sice hodlá v této věci vést vyšetřování, ale podle všeho půjde pouze a jen o formalitu.
Třetí a z globálního pohledu určitě nejzávažnější kauzou je Lukašenkova nečekaná pomsta za ekonomické sankce Západu v podobě přívalu zejména iráckých uprchlíků. Ti přicházejí právě z Běloruska směrem do Litvy, se kterou má Lukašenko mnohé nevyřízené účty.
Litva v minulosti poskytla útočiště mnohým běloruským opozičním politikům a je jedním z hlasitých kritiků Minsku.
V souvislosti s migrací viní Vilnius Lukašenkův režim z toho, že umožňuje migrantům z Blízkého východu a Afriky přecházet přes společnou hranici, která je současně vnější hranicí EU i Schengenského prostoru. Litva se domnívá, že většina lidí, kteří se v poslední době snaží dostat do pobaltské země, cestovala letecky z Iráku do Běloruska. Litevská pohraniční stráž letos zadržela 3832 migrantů, přičemž za celý loňský rok jich bylo 81!
Bývalý diplomat Jaromír Novotný k tomu říká: „Lukašenko tím skutečně všechny zaskočil. Je zcela jasné, že jde o záměr a pomstu Západu, protože letecké spoje z iráckých měst do Běloruska byly značně posíleny a jsou vyprodány na měsíc dopředu.“
Litevská vláda už kvůli tomu dokonce pozměnila legislativu a hodlá na hranici s Běloruskem vybudovat stovky kilometrů dlouhou bariéru, která bude stát podle ní odhadem více než 100 milionů eur (přes 2,5 miliardy korun).
EU, která přitom obvykle neposkytuje své finance na budování hraničních bariér a plotů, se zavázala Litvě poměrně výrazně pomoci a na tento účel do roku 2022 vyčlení 20 až 30 milionů eur (přibližně 509 až 760 milionů korun).
Jaromír Novotný tento krok jednoznačně schvaluje, ale zároveň poukazuje na dvojí metr, s jakým EU přistoupila k současnému dění v Litvě a velmi podobné situaci v Maďarsku. Za stavbu zdi proti migrantům byl tamní premiér Viktor Orbán tvrdě a opakovaně kritizován.
„Když dva dělají totéž, není to totéž. Doufejme, že EU už pochopila nezbytnost podobných restrikcí proti nelegální migraci.“
Lukašenko se na konci května podle agentury Interfax nechal slyšet, že Bělorusko bylo bariérou na cestě nelegálních migrantů a pašování drog do Litvy, ale vzhledem k politickému tlaku ze Západu se Minsk zamyslí, zda se mu to dále vyplatí. Další nepříjemná překvapení tedy mohou následovat.
Podle Novotného bude především zajímavé sledovat, zda běloruský diktátorský režim nezaměří svou pozornost ohledně podpory nelegální migrace také na sousední Polsko.
Autor článku: Tomáš Procházka
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: .
