A kdo nás ochrání před novináři? Zdeněk Zbořil něco slyšel v ČT... A nemůže mlčet

22. 4. 2019 4:44

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „Shodou okolností v den mého příletu na jedno z vnitrozemských letišť tam došlo k útoku,“ vzpomíná na svou návštěvu Srí Lanky v reakci na teroristické útoky politolog Zdeněk Zbořil. Podotýká, že výmysly našich a evropských extremistologů jsou zajímavé, ale „doufejme, že se nebudeme domnívat, že na Srí Lance útočí stejní ‚extremisté‘ jako v Evropě“. Zbořil se věnuje situaci po požáru katedrály Notre-Dame. Nejen prezident Emmanuel Macron sbírá body, neštěstí může pomoci v popularizaci programu i tzv. žlutým vestám. Komentuje také odchod ministra spravedlnosti Jana Kněžínka, po kterém resort převezme Marie Benešová: „Je to součástí procesu, který může vést ke změně vládní politiky a možná i vládní koalice.“

A kdo nás ochrání před novináři? Zdeněk Zbořil něco slyšel v ČT... A nemůže mlčet
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Zbořil

Při osmi útocích na Srí Lance přišlo o život 207 lidí a 450 lidí utrpělo zranění. Takové byly informace v neděli odpoledne. Cílem se staly tři křesťanské kostely, tři luxusní hotely, policisté a ubytovna. Srílanské úřady zavedly přísná bezpečnostní opatření včetně zákazu vycházení a posil ostrahy kostelů i dopravní infrastruktury. Náměstek ministra obrany Ruvan Vidžavardene na tiskové konferenci označil útoky za teroristický čin.

Anketa

Je útok na Dominika Feriho důkazem o zhrubnutí české společnosti?

5%
95%
hlasovalo: 11052 lidí

„Byl jsem asi před deseti lety na Srí Lance na konferenci o terorismu v jižní a jihovýchodní Asii. Penzionovaný šéf zpravodajské služby Indické republiky, na konferenci velmi vážená osoba, tam hovořil o přeceňování významu 9/11 ve Spojených státech a podceňování teroristických akcí v Indii a v jejím nejbližším okolí. Mluvil o počtu obětí v tomto regionu, který odhadoval na 25-30 tisíc ročně. Shodou okolností v den mého příletu na jedno z vnitrozemských letišť tam došlo k útoku,“ reagoval politolog Zdeněk Zbořil.

„Pro nás bylo snad zajímavé jen to, že jedna z malých bomb byla svržena z prastarého letadla československé výroby. Jinak se zde mluvilo jen o různě intenzivních bojích mezi Tamily a Sinhálci, stejně jako o obětech z řad muslimů, sikhů, hinduistů v Indii. Tzv. islámský terorismus ‚made in USA‘ zde byl neznámý. Pokud se nemýlím, interpretace tohoto posledního neštěstí je poprvé dávána do souvislosti s Islámským státem a snad vůbec poprvé se objektem útoku staly jen křesťanské kostely. Ale je to s celou věcí hodně podobné jako v Evropě. Ještě se nic pořádného neví a už se všichni dohadujeme, kdo to způsobil. A nejen to, hned také víme, kdo je tím vinen a kdo by měl být, a jak, potrestán,“ dodal.

Zatím se hovoří o „teroristické události” a „extremistických skupinách”. Útočit měli i sebevražení atentátníci. Lze tedy k tomu něco dodat? „Snad jen to, že prezident Zeman je zesměšňován, když mluví o terorismu jako hlavním problému naší doby. Je kritizován, že nehledá našeho nepřítele v Ruské federaci nebo v ČLR. Extremistologické výmysly našich a evropských extremistologů jsou sice zajímavé, ale doufejme, že se nebudeme domnívat, že na Srí Lance útočí stejní ‚extremisté‘ jako v Evropě,“ uvedl politolog. „Vypadá to, podle posledních zpráv, že skutečně útočili sebevrazi, a možná jsou to ti, kteří se k takovým činům rozhodli kvůli své beznaději. Ve vojenské hantýrce se tomu říkalo ‚přechod na partyzánskou formu boje‘,“ dodal.

Nabídnutá ruka předsedy Evropské komise je pozoruhodná

Končící předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker na sociální síti Twitter napsal, že je zděšen a zdrcen bombovými útoky na Srí Lance, které stály životy lidí. Ostrovanům nabídl pomocnou ruku. „S hrůzou a smutkem jsem přijal zprávu o bombových útocích na Srí Lance,“ napsal Juncker. Jeho srdce je prý s rodinami obětí. „Nabízíme pomocnou ruku,“ zdůraznil.

Zdrcena je i lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová. „Zaútočit na kostely během největších křesťanských svátků je naprosto otřesné a ostudné! Nesmíme zapomínat, že křesťané jsou nejpronásledovanější náboženskou skupinou na světě. ČR by měla udělovat azyl více křesťanům, kteří o něj u nás žádají,“ zdůraznila. „Nevím, zda se paní Šojdrová nemýlí. Křesťané jsou v některých zemích opravdu cílem pronásledování. Jen v balkánských válkách byly zničeny stovky svatostánků a církevních svateb, zabity tisíce věřících, ale Evropa, ani paní poslankyně EP zděšena nebyla. A nabídnutá ruka předsedy EK je pozoruhodná jen tím, že už poněkolikáté se tak děje s velkým zpožděním,“ dodal. 

Kondolují politici z celého světa. Ministr vnitra Jan Hamáček na twitteru avizoval, že Česká republika je připravena pomoci, pokud nás požádají o spolupráci. „Papír snese všechno a slova se pronášejí snadněji zejména z řečnických tribun politických matadorů. Navíc, když je to tak jednoduché upozornit na to, jak jsme šlechetní a velkorysí. ‚Až o to požádají‘ je velmi opatrný side-step zejména s ohledem na naše vztahy ze zeměmi jižní Asie, které, jak víme, nejsou dnes příliš vřelé a srdečné,“ uvedl politolog.

„Náboženská nenávist a fanatismus jsou tvrdou realitou dnešního světa,“ napsal senátor Pavel Fischer‏. „Investovat do modernizace našich ozbrojených sil fakt není žádný luxus,“ podotkl. „Možná mohl být pan senátor trochu konkrétnější. Mohl nám napovědět, co dělat, když se v Irsku vraždí katolíci a protestanti a ještě do toho zasahují místní s policií v uniformách i v civilu. Jsou to přece jen nám bližší spoluobčané EU a britské ostrovy jsou nám bližší, z hlediska vojenského a ekonomického, než Srí Lanka,“ říká Zbořil.

Požár Notre-Dame. Všichni nejsou křesťany

Minulý týden vyburcoval veřejnost požár slavné katedrály Notre-Dame. Úřad pařížského prokurátora rychle vyloučil žhářství, hovoří se výhradně o nehodě. Zároveň se ale v této souvislosti připomíná i zvýšený počet útoků na francouzské kostely v minulých letech a načasování před největšími křesťanskými svátky. Na sociálních sítích si lidé všímají posměšných reakcí. V médiích už se objevilo varování před lživými zprávami, které se šíří. „Notre-Dame je emocemi přeplněný symbol Francie a Francouzů se všemi jejich kladnými a zápornými projevy. Snad bychom mohli začít od toho, kdo jsou to francouzští občané a kde všude Francie a její zámořské departementy leží. Všichni nejsou křesťany a antireligiózní tradice jsou tam mnohem silnější než v našich zemích, které někteří považují za bezbožné,“ reagoval politolog.

„Je tam možná menší nedůvěra k těm, kteří informace a zprávy zprostředkovávají (medializují). Snad proto se jako pověstný bumerang vracejí všechny lži a polopravdy, které se staly běžné ve veřejném prostoru ve Francii a dokonce i v celé EU. Rychle se šíří nejrůznější fámy, které, jak víme, se vždy rodí z nedostatku důvěryhodných informací. A jako fámy deformují nejrůznější úrovně komunikace, a to i tehdy, když je obsah jejich sdělení pravdivý nebo pravděpodobný,“ dodal.

Spisovatel a publicista Alexander Tomský uvedl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz: „Nepochybně, je to zlé znamení – omen – postupující sekularizace.“ Zbořil k tomu dodává: „Nevím, zda je to znak nebo znamení postupující sekularizace, ale jako každá podobná událost, kterou se nám nedaří přiblížit pravdě a ještě o tom přesvědčit druhé, začne žít svým vlastním životem, stejně jako vražda J. F. Kennedyho nebo Marilyn Monroe, smrt Lady Diany nebo letecký útok na newyorská dvojčata. Stejně jako nejrůznější vylhané příčiny válek a masových zabíjení. Anebo jako je zapalování kostelů a chrámů za tak zvláštních okolností jako tentokrát v Paříži.“

K neštěstí v souvislosti s katedrálou se vyjádřil na ČT kardinál Dominik Duka: „Francouzský laicismus má podíl na tom, že v minulém roce byl stav katedrály Notre-Dame vyhlášen za katastrofální. Zboření věže nebylo jen z důvodu požáru, ale myslím, že i z důvodu technického stavu.“ Zbořil k jeho vyjádření podotýká: „To nedokážu posoudit. Vím jen, že velcí francouzští revolucionáři chtěli Notre-Dame zbourat už v roce 1793. Nakonec ho jen vykradli a trochu poničili. Navíc gotické kostely, chrámy i katedrály se stavějí dlouho a málokdy jsou dokončeny. To jim někdy ubližuje, ale často i dodává na přitažlivosti nejen náboženské, ale i estetické. Vybombardovaný dóm v Kolíně nad Rýnem spojeneckým letectvem za druhé světové války je snad jen jednou z výjimek. Ale i Chrám sv.Víta v Praze se dlouho stavěl i nestavěl a některé jeho části nejsou dokončeny dodnes. A podobně zničené Emauzy, odvážně dostavěné po druhé světové válce, snad také nejsou příkladem české bezbožnosti.“ 

Nad požárem katedrály se zamýšlel autor knihy Podivná smrt Evropy Douglas Murray. „Jak jsem řekl ve své knize před několika lety, v určitých ohledech se o budoucnosti evropské civilizace rozhodne podle toho, jak se stavíme ke kostelům a jiným kulturním památkám. Budeme je nenávidět, ignorovat, pracovat s nimi, nebo je dále uctívat? Budeme je udržovat?“ psal. „Myslím, že rozhoduje a není lepšího příkladu, než máme u nás v Čechách a na Moravě. A nejde jen o kostely a hrady a zámky. A kdyby někdo nevěřil, ať se zajede podívat na téměř svépomocí rekonstruovaný barokní kostel v Neratově, nebo skleněný oltář Vladěny Tesařové v Dobré Vodě u Sušice. Zdeněk Kalista už před mnoha lety napsal knihu o českém baroku a „barokním utváření“ krajiny a je to jen jeden příklad z mnoha. Budeme s nimi žít a ani si nemusíme myslet, že jsme přehnaně modloslužební,“ reagoval politolog.

Ano, Macron sbírá politické body, ale co má dělat?

Francouzský prezident Emmanuel Macron už má konkrétní termín, dokdy bude katedrála opravena. Tvrdí, že do pěti let. Finančně mít jistě problém nebude, miliardáři se skládají na opravu. Emmanuel Macron, a nejen on, hlásá, že požár Francouze spojí. „Alespoň podle mých informací z Francie bych si dovolil tvrdit, že se pan prezident Macron  ‚snaží sbírat body‘. Ale co má v takové situaci, ve které se nachází jako hlava státu, dělat? Snad ještě dodejme, že se snaží šířit optimismus a naději, a že to je, dodejme trochu realisticky, jeho povinností,“ uvedl Zbořil.

Už třiadvacet sobot po sobě se v ulicích Paříže a dalších měst objevují stoupenci hnutí žlutých vest. V ulicích hoří auta a lidé volají po konci prezidenta Emmanuela Macrona. Tuto sobotu se demonstranti dostali do varu i kvůli katedrále Notre-Dame. Lidé se bouřili proti tomu, že bohaté rodiny jsou ochotny přispět miliardami eur na rekonstrukci slavné katedrály, ale už nechtějí pomáhat chudým. „Miliony pro Notre-Dame, co pro nás, chudé?“ stálo na jenom z transparentů, které lidé nesli ulicemi. „Všechno pro Notre-Dame, nic pro nešťastníky,“ bylo možné přečíst si na dalším. „To není nic jiného než jedna z variant emocionálních reakcí na nečekanou událost. Je sice pravda, že Emmanuel Macron si postupně zlepšuje svou pozici v očích občanů, ale ta ještě není ani přibližně tak velká jako po posledních volbách. A jen tak na okraj, ani žluté vesty nejsou tak populární jako před 23 sobotami a i jim se zdá, že požár v Notre-Dame by jim mohl pomoci v popularizaci jejich sociálního programu,“ reagoval politolog.

Česká republika nabídla Francii pomoc, už je vyhlášena sbírka a pořádají se koncerty na podporu Notre-Dame. Je přislib poskytnutí odborníků. „Možná, že v těchto dnech má svou cenu jakýkoli projev spoluúčasti a nemusíme to přehánět s velkými sliby. Možná trochu stačí zapomenout na Mnichov a vzpomínat, co všechno z Francie do Čech od 14. stol. přicházelo. Bylo toho dost v minulosti a máme i dnes hodně společného. A koneckonců, nemusí jít jen o restaurátory. V České republice žije mnoho lidí, kteří jsou s různými kraji Francie spojeni osobními pouty, možná víc než s ostatními zeměmi Evropské unie,“ uvedl politolog.

Spíše mne zaujala ta vnitrostranická nenávist…

Poslanecká sněmovna minulý týden projednávala odvolání Václava Klause ml. z pozice předsedy školského výboru. V čele výboru skončil. „Kdo je lepší a kdo horší nominací ODS na předsedu školského výboru opravdu neumím posoudit. Spíše mne zaujala ta vnitrostranická nenávist, která se projevila způsobem, o kterém jsem si myslel, že už je ODS cizí,“ komentuje Zbořil.

Za Klause ml. se postavila poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková. Předseda ODS to v rozhovoru na TV Nova vysvětlil po svém, když sdělil, že je do něj zřejmě zamilovaná. Ona mu vzkázala, že mu tato slova odpouští. Sama chce odejít z poslaneckého klubu ODS. „Od pana předsedy to bylo opět jedno z neobratných vyjádření, kterých, na druhé straně, slyšíme v nočních přenosech z Poslanecké sněmovny hodně a horších. Také rozhodnutí paní poslankyně opustit klub ODS není nic, co bychom  z minulost této parlamentní  strany neznali. Byli jiní a horší. Ale přece jen nám vylučování pana Klause jr. trochu připomnělo to, co se v dávné minulosti nazývalo stranickou disciplínou, nebo dokonce demokratickým centralismem,“ říká politolog.

Ve vládě končí ministr spravedlnosti Jan Kněžínek. Demisi podá k 30. dubnu. „Přijde mi logické odejít v okamžiku, kdy zároveň dochází i k výměnám jiných ministrů,“ uvedl Kněžínek. „O tom si dokonce ani nedovoluji uvažovat. Mj. i proto, že tato výměna ministra – který byl ve vládě za ANO 2011, odchází ‚na vlastní žádost‘ a bude nahrazen osobou blízkou ČSSD (nikoli jen panu prezidentovi) – je součástí procesu, který může vést ke změně vládní politiky a možná i vládní koalice, ať již si to někdo přeje nebo nepřeje,“ podotýká Zbořil.

Na jeho místo nastoupí Marie Benešová. Ta už působila v úřednické vládě Jiřího Rusnoka. Zbořil k tomu připomíná:  „Sice si pamatuji na působení Marie Benešové ve funkci nejvyšší státní zástupkyně a na její statečný boj se ‚soudcovskou mafií‘, ale to ještě neznamená, že umím odhadnout, jak si povede ve funkci ministryně spravedlnosti. A dovolím si upozornit ty, kteří v tomto punktu mají o budoucí ministryni jasno, že se mohou mýlit a možná víc než setsakramentsky.“

„Část opozice“ tuto kauzu porodila

Část opozice dává do souvislosti s odchodem Kněžínka vývoj v kauze Čapí hnízdo. Premiér Andrej Babiš je obviněný z dotačního podvodu a z poškození finančních zájmů Evropské unie, policie ho ve středu navrhla obžalovat a návrh nyní posoudí žalobce. Babiš už vzkázal, že i kdyby byl obžalován, nerezignuje, protože jde o politický proces. Opozice chce vyvolat mimořádné jednání Poslanecké sněmovny. „‘Část opozice“ tuto kauzu porodila, věnovala jí mnoho energie, kterou snad mohla využít lépe než v zájmu zbourání Čapího hnízda, a protože má v PS dost času, bude tuto záležitost projednávat donekonečna. Neměli bychom zapomenout, že cílem tohoto snažení je pád koaliční vlády, a že k němu může dojít dříve, než si tato pověstná část opozice umí představit. A jistě mají dost představivosti, co by potom mohlo následovat,“ říká politolog.

Aktuální žebříček svobody médií ve světě vydala mezinárodní novinářská organizace Reportéři bez hranic. Česká republika je v něm na 40. místě, posledních pět let se propadá na stále nižší příčky. „Jako důvod ke znepokojení uvádějí Reportéři bez hranic politické útoky i prolínání politického působení a vlastnictví médií. Symbolem nenávisti k novinářům je podle nich dárek pro prezidenta Miloše Zemana v podobě makety samopalu s nápisem ‚Na novináře‘,“ píše lupa.cz s připomínkou daru, který dostal prezident v Nepomuku. „Podle ČT se hlasování, které mělo vyjádřit pořadí na žebříčku ‚svobody médií‘, účastnili jen ti, kteří jsou existenčně na médiích závislí. Možná jsem to jen přehlédl, ale nevšiml jsem si, že by hlasovali reprezentanti veřejnosti, která má plody této svobody využívat. Dovolte mi proto, abych zopakoval výrok amerického spisovatele a novináře Marka Twaina z doby ještě předmediální, který tvrdil, že dokonce i ve Spojených státech ‚máme mnoho zákonů na obranu novinářů, ale málo na obranu před novináři‘,“ uvedl Zbořil.

V neděli se na Ukrajině konalo druhé kolo prezidentských voleb. Více než třicet milionů oprávněných voličů mělo na výběr mezi dosavadním prezidentem Petrem Porošenkem a nováčkem v politice, bavičem Volodymyrem Zelenským, kterému průzkumy předpovídají jasné vítězství. „Zprávy z Ukrajiny jsou tak trochu zmatené. Dokonce se prý vyhrožovalo i ‚nápravou poměrů‘, pokud by vyhrál pan Zelenskyj. Zatím jsem ale nezaznamenal, že protikandidát Petra Porošenka je něco jako Zuzana Čaputová na Slovensku, nebo dokonce Václava Havla na českém trůně. I když vyjádření bratří Kličkových zněla skoro výhrůžně a data o odkládání oznámení oficiálních výsledků voleb neuvěřitelně, přece jen si myslím, že bychom měli počkat na další vývoj. Zdá se mi, že vítězství jednoho nebo druhého kandidáta nemusí být definitivní, i kdyby se jim dostalo skoro už tradičního požehnání z Prahy,“ uzavřel dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Daniela Černá

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Krym už nikoho nezajímá. Macron a Merkelová dali ruce pryč. Tereza Spencerová a zlé zprávy pro Ukrajinu

9:50 Krym už nikoho nezajímá. Macron a Merkelová dali ruce pryč. Tereza Spencerová a zlé zprávy pro Ukrajinu

OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ „Oba státy svým způsobem budují znovu vztahy s Ruskem, nějaký ‚ruský…