Erik Best: Řecko ukázalo, že v EU už prostě nejsme svrchovaný stát. Pokud neposloucháme Unii, nemáme svrchovanost. Sobotka s Babišem jsou směšní

20.07.2015 11:46

Co ukazuje o fungování EU a eurozóny současná řecká krize a její dočasné řešení ? Podle analytika Erika Besta vidíme, že tzv. sdílená suverenita v rámci EU znamená nemít téměř žádnou suverenitu. Můžeme si o sobě rozhodovat sami, jen pokud s tím unie souhlasí. Řecko je dle Besta možno přirovnat k drogově závislému; a dealeři v podobě mezinárodních finančních institucí budou „za vodou“, nakonec všechno zaplatí evropští daňoví poplatníci.

Erik Best: Řecko ukázalo, že v EU už prostě nejsme svrchovaný stát. Pokud neposloucháme Unii, nemáme svrchovanost. Sobotka s Babišem jsou směšní
Foto: Petr Merta
Popisek: Erik Best, americký novinář

Řecko nedávno uzavřelo dohodu s euroskupinou (EU, Mezinárodní měnový fond a Evropská centrální banka). Ta je ale často označována spíše jako podmínky kapitulace s tím, že Řecko se stává protektorátem EU či Německa. Co si o samotné dohodě myslí politický analytik a novinář Erik Best?

„Sám Tsipras řekl, že je to špatná dohoda a byla mu vnucena. Je to důkaz, že celkový stav pokračuje, protože podmínky jsou tak špatné a drsné, je málo pravděpodobné, že je Řecko bude moci dodržovat. Za nějakou dobu věřitelé budou zpátky ve stejné situaci a budou muset vyžadovat ještě větší a větší ústupky ze strany Řecka. A to, že chtějí Řekům vylepšit ekonomickou situaci zvýšením DPH, což vyvolává v Čechách reakce, že kvůli tomu příští rok pojede do Řecka méně turistů, tak tohle příliš Řecku nepomůže. Za nějakou dobu budou muset jednání pokračovat a žádné vylepšení neuvidíme,“ soudí Erik Best.

Čím si tedy vysvětlit takové požadavky? „Není jednoduché to vysvětlit v krátkosti, ale je to podobné jako v případě drogových dealerů, protože finančníci mezinárodních organizací chtějí dostat Řecko tam, kde nebude mít žádnou jinou možnost, než souhlasit se vším, co navrhují. Velká otázka je, zda Řecko poskytne záruku, to znamená zástavu, a jakou skutečnou hodnotu ta zástava bude mít. Jedna věc je deklarovaná hodnota a další věc je hodnota skutečná. To má význam pro věřitele, jen když je rozdíl dost velký. Nemá příliš smysl si vzít do zástavy něco za 50 miliard, když za to dostanu méně. A my jako diváci nemůžeme vědět, jaký je tam skutečný záměr. Mluví-li se ale o tom, že Řecko má být protektorátem Německa, tak cítím, co to asi může znamenat. Bez konkrétních čísel je ale těžké to přesně ohodnotit,“ konstatuje analytik Best.

Neměli bychom to faktické diktování podmínek, které už několik analytiků označilo za podmínky kapitulace a protektorátní správu, brát jako vzor možných budoucích řešení krizí v rámci EU či eurozóny? Jak jsme na tom vůbec se suverenitou? „Všiml jsem si, že Martin Schulz mluvil v německých zprávách o sdílené svrchovanosti. Toto slovní spojení jsem v souvislosti s Řeckem sice moc neslyšel, ale mluvilo se tu o tom hodně, když Ústavní soud schvaloval dohody s EU a argumentem pana Rychetského (předsedy ÚS – pozn. red.) bylo, že máme sdílenou svrchovanost a kvůli tomu domluva s EU neporušuje českou ústavu. To je významný moment nejen pro Řecko, ale i další státy do budoucna,“ upozorňuje.

„Co se týká fondu EFSM, Babiš se Sobotkou to kritizovali a říkali, že jde o mrtvý projekt. EU argumentovala, že ano, že politicky je to mrtvý projekt, ale legálně ten mechanismus ještě existuje. Takže máme další situaci, kde politické dohody nemusí mít příliš dlouhou životnost, ale pokud jsou podepsané a ratifikované, tak z právního hlediska stále platí. Jakmile začne handrkování, zda jde pouze o politickou nebo i právně podloženou dohodu, tak důvěra je pryč. S tím souvisí otázky, jestli Evropská centrální banka neporušovala nějakou dohodu tím, že přestala dodávat likviditu do řecké centrální banky, protože cílem eurozóny mělo být zaručit likviditu, ale ECB najednou řekla, že řecká centrální banka nic nedostane – a to byl důvod uzavření soukromých bank v Řecku. Otvírají se až dnes, ale výběry budou stále omezené,“ sděluje ParlamentnímListům.cz Erik Best.

Dále se zamýšlí nad termínem sdílená suverenita. Není to jen eufemismus pro žádnou nebo minimální suverenitu členských států? Není to jen líbivá zástěrka? „Jsem o něco opatrnější, ale podstata je taková, jak říkáte. Tedy, že sdílená svrchovanost je argumentem pro obyvatelstvo daných zemí, pro Čechy, Řeky a další. Ve skutečnosti svrchovanost existuje pouze, když členský stát nenarušuje to, co chce EU jako taková. Jakmile unie něco chce, tak převezme sdílenou svrchovanost a uplatňuje ji na vyšší úrovni. Svrchovanost na nižší úrovni skoro už nemá žádný význam. Platí to i pro imigraci, i pro záchranný fond EFSM. A jestli premiér Sobotka s ministrem Babišem říkají voličům, že budou vyžadovat garanci za to, že poskytnou z našeho rozpočtu záruku, to je směšné a předpokládám, že žádné garance nedostaneme,“ má jasno novinář.

Co se týká vnímání Řecka a situace Řeků, jaká je skutečnost a co jsou mýty? Hovoří se o tom, že dluhy se zkrátka musí platit, že Řekové žili dlouhá léta nezodpovědně, že řečtí důchodci mají penze ve výši českého průměrného platu, pohádkově si žijí na úkor jiných a odpor k reformám je pouze ukázka nechuti se uskromnit.

„Tady se ukazuje, že to moje porovnání s drogovou závislostí je správné. Ano, je pravda, že Řekové žili nad poměry, ale je také pravda, že banky poskytovaly úvěry s vědomím, že stejně nebudou splaceny. Navíc ty úvěry nejdříve poskytli soukromníci a pak je převzala EU. Teď je vymáhá někdo jiný, než kdo je poskytl. Samozřejmě, když někdo má levné peníze a nemusí dbát na splácení, je jasné, že se dostaví zlozvyky. To je ale ve všech státech, nejenom v Řecku. Tady v České republice máme čtyřprocentní růst a neumíme ani vyrovnat státní rozpočet. Co se týče principu, v čem je rozdíl? To je na stejné úrovni jak v Řecku, pouze to není v tak pokročilém stadiu. Princip je stejný a Babiš je ten, kdo se ohání principy a říká, že princip je nejdůležitější. Stejně je však ten princip porušován,“ uvádí novinář a analytik.

Pokud ovšem Řekové nejen žili na dluh, ale ochotně jim bylo půjčováno s tím, že to nikdo vracet nebude, proč leží vina pouze na Řecku? „Chápu, že je to politická taktika, ale každý musí pochopit, že věřitelé nedostanou zpátky všechny ty peníze. Otázkou je, kdo o ty peníze přijde. Různí analytici poukazují na to, že nakonec o peníze přijdou evropští daňoví poplatníci, protože primární finančníci už jsou z toho venku. Zbývá daňový poplatník,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Erik Best.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Radim Panenka

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Světová válka? Bohužel ještě blíž, říká Tereza Spencerová po summitu Trump–Putin. A má vzkaz pro Jaromíra Bosáka

8:17 Světová válka? Bohužel ještě blíž, říká Tereza Spencerová po summitu Trump–Putin. A má vzkaz pro Jaromíra Bosáka

OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ „Ve chvíli, kdy Trump fakticky ‚odmával‘ studenou válku, tlak na vyp…