Kdo podle vás sestřelil civilní letadlo nad Ukrajinou?Anketa
„Dle mého názoru, člověk, který byl u obsluhy, kvůli své nekvalifikovanosti zřejmě špatně vyhodnotil situaci, nepoznal civilní letadlo a tím pádem došlo k této katastrofě. Bohužel se tak konflikt mezi dvěma zeměmi posunul ke konfliktu mezinárodnímu, dokonce globálního charakteru. Byly do něj zataženy civilní osoby, ještě k tomu z mnoha dalších zemí – to nemůže zůstat bez odezvy,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Michael Romancov, který se zabývá rovněž geopolitologií.
SLEDUJEME Sestřelené letadlo nad Ukrajinou
Jelikož je obecně známým faktem, že ukrajinské separatisty podporuje Rusko, je podle Romancova za to, co se stalo, zodpovědné. „Ovšem tím nechci říci, že bylo ono tím, kdo držel prst na spoušti. Bohužel tím, že dodalo povstalcům zbraně a arzenál, se kterým neumějí pravděpodobně zacházet, umožnilo, aby k této smutné události došlo. Dá se očekávat, že svět vyvine nyní podstatně větší tlak na Vladimira Putina, aby omezil do budoucna již jakoukoli podporu povstalců. Pokud však bude Rusko dál trvat na svém, vše se zřejmě výrazně zkomplikuje a dá se očekávat, že za tento bezesporu opravdu zločin proti lidskosti se Rusko ocitne v naprosté izolaci od ostatního světa,“ řekl dále Romancov.
Ukrajinský prokurátor popřel v pátek před polednem, že by domobranci BUK mohli mít
Zde je nutno doplnit fakt, že letos 29. června rebelové na východě Ukrajiny obsadili ukrajinskou základnu protivzdušné obrany u Doněcku. A tedy se tak mohli dostat k systémům BUK, schopným akce, která se odehrála - tedy sestřelení letadla ve vysoké výškové hladině.
Dnes, tedy v pátek kolem poledne však tyto zprávy popřel generální prokurátor Ukrajiny Vitalij Jarema. Prohlásil, že domobranci se nikdy raketových komplexů Buk a S-300 nezmocnili. Informoval o tom Hlas Ruska.
„Poté, co bylo sestřeleno dopravní letadlo, referovali vojenští představitelé prezidentovi o tom, že teroristé nemají naše raketové komplexy Buk a S-300. Těchto zbraní se nezmocnili“, zdůraznil Jarema. reagoval tak na to, že ihned večer 17. července, poradce ministra vnitra Ukrajiny Anton Geraščenko prohlásil, že Boeing 777 společnosti Malaysian Airlines byl sestřelen právě protiletadlovým raketovým komplexem BUK. Jak se zdá, otázky tedy dále zůstávají.
Psali jsme:
Co je to BUK?
Raketový systém SA-11 BUK se v poslední době hlavně kvůli své nenáročnosti, snadné obsluze, efektivitě a relativní dostupnosti stal oblíbenou zbraní mimo jiné i islámistických povstalců, kteří bojují v Iráku. Analytici proto správně předvídali, že je jen otázkou času, kdy se BUK objeví též na Ukrajině.
Ke značnému rozšíření BUKu (ruské armádní označení zní přesně Projekt 9K37) přispívá navíc i to, že jeho kopie vyrábí Bělorusko (v tomto případě s názvem BUK - MB), Čína (jako HQ - 16 a exportní verzi LY80) a také Írán, který svou verzi BUKu představil roku 2012 pod jménem Raad.
V každém případě však pravděpodobnost chyby při střelbě s jeho pomocí je prý vysoká. BUK je totiž nyní již starý systém, jehož obrazovka střelci neumožňuje přesnou identifikaci cíle. Na obrazovce vidí prakticky jen body a nemá šanci poznat, zda jde o civilní či vojenské letadlo. Chyba při výběru cíle se tedy mohla stát už na úrovni obsluhy radiolokátoru, která střelci předala špatné souřadnice. Je také možné, že obsluha BUKu měla informaci o rychle se pohybujícím cíli ve velké výšce (například špionážní dron) a došlo k záměně.
Zprávy o uzavření leteckého prostoru
Geopolitolog Romancov se vyjádřil i k tomu, co se záhy, jen pár hodin po neštěstí, začalo objevovat na některých, většinou proruských, zpravodajských kanálech – tedy, že původně bylo cílem separatistů letadlo, ve kterém několik desítek minut předtím proletěl nad územím Ukrajiny ruský prezident Vladimir Putin.
Psali jsme:
Zprávu o tom, že měl nad územím Putin prolétnout, uvedla nejprve též agentura Interfax. Údajně po stejné trase nad Ukrajinou, na které bylo sestřeleno malajsijské letadlo letu MH17, letěl skutečně prý krátkou dobu předtím ruský prezident. Zdroj pod podmínkou anonymity této agentuře řekl, že místem měla obě letadla proletět v intervalu zhruba čtyřiceti minut.
Z toho by vyplynulo, že ruský prezident údajně letěl stejným směrem, tedy na východ, když se vracel ze summitu zemí BRICS v Brazílii do Moskvy. „Obrysy letadla jsou podobné, stejně jako linie a zbarvení. Na takovou vzdálenost jsou obě letadla téměř totožná,“ uvedl dále zdroj jmenované agentuře.
O chvíli později ale byla tvrzení agentury Interfax vyvrácena. Speciál prezidenta Putina prý totiž vůbec přes Ukrajinu neletěl. Prezident nechtěl letět přes sousední zemi, na jejímž území se válčí, uvedl server Gazeta.ru. Letadlo letělo tedy prý jinudy a v pořádku přistálo na moskevském letišti Vnukovo.
Je to divné, přiznal Romancov a vysvětlil proč
„Poprvé se tato informace objevila na webu ruské televize. Pokud by tomu bylo skutečně tak, zaráží mě jedna věc: Proč se pak velice brzy začaly objevovat hlasy z Ruska o tom, že vše je výhradně vinou Ukrajiny, jelikož se tak stalo nad jejich územím a že – při vědomí, že tam zuří válka – neuzavřela vzdušný prostor. To nemá příliš logiky – vyčítat, že tam měl být uzavřený prostor a přitom tam nechat jen pár desítek minut před tím proletět prezidenta… Na druhou stranu je faktem, že až donedávna skutečně nebylo nutné vzdušný prostor nad touto oblastí uzavírat, poněvadž na místě nebyly zbraně, které by letadla ohrožovaly. Jak však vyplynulo ze zpráv posledních dnů – situace se změnila, separatisté byli vystaveni daleko většímu tlaku vojenských sil, a tak získali prostředky, které dosáhnou i na letadla, “ vysvětlil ParlamentnímListům.cz Romancov.
Jak dodal, situace je vážná v tom, že záměr či jasný cíl, udělat něco podobného, co se dotkne nevinných lidí z jiných zemí, nelze však podsouvat ani Ukrajině, ani Rusku.
Ani Rusko, ani Ukrajina by tím nic nezískaly. Sestřelení civilního letadla nebylo jejich cílem
„Jak ukrajinská vláda, tak vláda ruská určitě moc dobře ví, že něčím podobným nelze nic získat. Naopak – že to spíše krizi ještě může prohloubit. Myslím, jak už jsem zmínil, že sestřelení civilního letadla s pasažery z různých koutů světa nebylo ani cílem separatistů – že šlo o pouhý a bohužel fatální omyl, při kterém bylo zavražděno téměř 300 nevinných obětí,“ domnívá se Michael Romancov.
Podle něj se téměř zcela s jistotou dá vyloučit, že by letadlo spadlo vinou nějaké nehody, poněvadž posádka do poslední chvíle komunikovala. Spekulace, které se však budou kolem události rojit, pravděpodobně budou v celé široké škále. „Jsem přesvědčen, že se brzy objeví i zprávy o tom, že za vším stáli mimozemšťané,“ podotkl ještě Romancov.
Teorii, kterou nastínil Michael Romancov nejen ParlamentnímListům.cz, ale též ve svém vstupu pro rádio BBC - tedy, že šlo o omyl - potvrzují i další zjištěná fakta. Ukrajinský server Cenzor.net s odvoláním na ukrajinské ministerstvo obrany totiž upozornil, že malajsijský letecký stroj mohl být zasažen v situaci, kdy se povstalci pokoušeli sestřelit ukrajinské vojenské letadlo Il-76. Souřadnice měli separatisté získat od ruské protivzdušné obrany, která však udělala chybu... A za ni zaplatili ti, co letěli v onom malajsijském letadle.
Psali jsme:
Letadlo Boeing 777, které se ve čtvrtek odpoledne zřítilo na východě Ukrajiny, podle všeho explodovalo chvíli před pádem. Úřady, především ty americké, se snaží analyzovat trajektorie rakety, která měla letoun z výšky 10 kilometrů sestřelit. Zachytily ji radary.
Sestřelení oficiálně dosud nikdo nepotvrdil
Sestřelení dosud nebylo oficiálně potvrzeno, předpokládá se ale, že raketa byla vypálena ze systému Buk, kterým disponuje ruská i ukrajinská armáda.
Jde o sedmé největší letecké neštěstí na světě. Podle posledních informací při něm zemřelo 298 lidí, z toho 15 členů posádky. Polovina cestujících byli Nizozemci. Letadlo mířilo z Amsterodamu do malajsijského Kuala Lumpuru.
Kdo je Michael Romancov?
Odborně se zaměřuje na politickou geografii a geopolitiku, politickou geografii demokratických zemí, Evropskou unii a mezinárodní vztahy. Působí jako odborný asistent na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze; též na Katedře politologie a mezinárodních vztahů Fakulty humanitních studií Západočeské univerzity v Plzni. Od roku 1998 vyučuje na Institutu politologických studií Univerzity Karlovy na Fakultě sociálních věd.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Alena Hechtová
