Donald Trump začal úřadovat za hlasitých protestů aktivistů či aktivistek. Čemu to přisuzovat? Je něco důležitého, čeho bychom si měli všímat, a mohou tyto protesty přerůst v nějaké širší organizované hnutí zásadního významu?
Je třeba si uvědomit, proč protesty byly a kdo je organizoval. Vznikly jako reakce na výroky, jednání a chování Donalda Trumpa a zvlášť v souvislosti s jeho názory ve vztahu k ženám. Byly v 57 státech světa organizovány z počátku ženskými organizacemi. Donald Trump urazil v kampani i další skupiny jako zdravotně postižené nebo některé etnické skupiny jako například Hispánce, tak se k těmto demonstracím přidali další, a to i studenti, odboráři apod. Otázkou je, zda jde o jednorázovou akci, nebo jestli budou pokračovat, či se přemění v nějaké hnutí. Když se podíváme do Republikánské strany na hnutí Tea Party, začalo podobným způsobem před osmi devíti lety organizovanými protesty a demonstracemi proti Baracku Obamovi. Nelze vyloučit, že k podobnému vývoji dojde i uvnitř Demokratické strany. Mnozí z aktivistů a aktivistek řekli: nebude to jednorázové, musíme se politicky angažovat ať na celostátní nebo lokální úrovni, jít do veřejného života, do politiky. Uvidíme, co z toho vznikne dál.
A jeho blokování neziskových organizací a jejich financování z rozpočtu?
Pokud vím, řeč je o potratech a není žádné tajemství, že nejkonzervativnější síly uvnitř republikánské strany dlouhodobě vystupují proti potratům. Někteří aktivisté byli tak militantní, že stříleli doktory, kteří prováděli interrupce. Donald Trump byl zvolen i těmito militantními odpůrci potratů, tak jedno z jeho prvních rozhodnutí je omezit státní finance v tomto směru.
Zastánci Trumpa tvrdí, že je jen trestán liberálními, multikulturními a globalistickými kruhy za to, že jde proti právům menšin či gayů a že nechce po světě šířit lidská práva a demokracii. Dokonce se mluví o angažmá George Sorose coby jakéhosi ochránce obamovského uspořádání. Jak takové úvahy vysvětlit?
George Soros vydělal a vydělával na finančních trzích obrovské peníze. Není překvapení ani tajemství, že je dával čtyřicet let do nejrůznějších filantropických aktivit a také aktivit na podporu liberální demokracie. Když se o něm v České republice mluví poslední roky, nesmíme zapomínat na to, že financoval řadu akcí, jednotlivců i uskupení v 70. a 80. letech. Dám jeden příklad. George Soros financoval zahraniční pobyt a studia dnešního maďarského premiéra Viktora Orbána. Založil také Středoevropskou univerzitu, a nebýt naší hlouposti, konkrétně Václava Klause, nebyla by umístěna v Budapešti, ale v Praze a žily by tu další tisíce studentů a Česká republika by z toho měla příjem. Vždy financoval a bude financovat nejrůznější aktivity. Protože pochází z Maďarska, jeho těžiště je středovýchodní Evropa, ale financuje tyto aktivity i v ostatních částech světa. George Soros nemá s demonstracemi proti Donaldu Trumpovi nic do činění. To organizují nezávislé aktivistky, které s ním nemají nic společného.
Zatím vše nasvědčuje tomu, že Trump myslí jistý izolacionismus vážně. Jistě se také objeví názory, že bychom měli reagovat zdůrazněním našich vztahů s Německem, proklamovat těsnější vazbu nebo raději preferovat bilaterální vztahy. Co s tím?
Pokud jde o Českou republiku a o Čechy, historie nám jasně ukázala, že nejlépe se máme, existuje-li v Evropě a ve světě systém mnohonárodnostní, nadnárodní, který zajišťuje bezpečnost a spolupráci. Když neexistoval, měli jsme jednu okupaci v roce 1938 a pak v roce 1968. Dnes máme Evropskou unii. Ať se to někomu líbí, nebo ne, je to pro nás to nejlepší řešení. Když nebude, jednotlivé státy budou nechány na pospas svému osudu. A kdo by na tom byl nejlépe? Největší státy. Kdo je dnes po odchodu Británie největším státem na území EU? Německo. Ti, kteří dnes vidí velký vliv Německa, by si měli uvědomit, že pokud nebude existovat EU, vliv Německa jak politický, tak ekonomický by byl mnohem větší. Nesmíme také zapomínat, že na východě je Rusko, které, když by se rozpadl systém Evropské unie, si samozřejmě bude s jednotlivými a hlavně malými státy hrát jako kočka s myší, koneckonců, jak si hrál Stalin po roce 1945? Takže pro nás je nejlepším řešením Evropská unie, širší rámec je Severoatlantická aliance, která přes všechny výroky amerického prezidenta bude pro nás zajišťovat kolektivní bezpečnost.
Psali jsme:
Přesto, Evropu čekají klíčové volby, věříte tomu, že noví nebo možná staronoví lídři udrží EU pohromadě?
Začnu Německem, i kdyby Alternativa pro Německo dostala mezi 10 a 15 procenty, tak se stále Bundestag bude skládat z osmdesáti procent ze stran, které jsou proevropské, které chtějí zachovat EU a dosavadní systém, protože jsou přesvědčené, že je dobrý nejen pro Německo, ale pro mír, bezpečnost a stabilitu v Evropě. O Německo nemám vůbec žádný strach. Vždy dojde k vytvoření proevropské koalice, ať už na bázi CDU-CSU, SPD nebo když se dostanou do parlamentu liberálové.
Pokud jde o Francii, nemyslím si, že Marine Le Penová, pokud se dostane do druhého kola, volby vyhraje. I když má podporu snad třetiny Francouzů, zbývající dvě třetiny se po druhém kole semknou a postaví se proti ní. Pokud jde o Nizozemsko, všechny hlavní strany, které tvoří koalici, řekly, že i kdyby se Wildersova strana stala nejsilnější, nikdo s ním do koalice nepůjde.
Den po inauguraci Trumpa se sešli Le Penová, Wilders, Okamura, Salvini a další nacionalisté. Vyjádřili Trumpovi podporu. Takže předpokládáte, že nemají šanci vyřadit běžné politické strany?
V žádném případě ne. I když ve Francii má Marine Le Penová podporu, nebude ji volit většina Francouzů, stejně jako většina Čechů nebude volit Okamuru nebo Úsvit. Tyto strany budou existovat, protože máme parlamentní demokracii, kterou využívají, budou zastoupeny v některých zemích v parlamentu, ale že by se dostaly k moci? Pravděpodobnost je velmi malá. Lidé si uvědomují, že jsou to strany protestní a na problémy, které máme i v Unii jako celku, nepřinášejí řešení. Kritizují, ale kdyby měly něco řešit, jsou v koncích.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
