Lukáš Jelínek, který sleduje ČSSD dvacet let, přináší důležité poznatky k jejímu právě probíhajícímu volebnímu sjezdu

Na sjezdu ČSSD bude Bohuslavu Sobotkovi stačit ke zvolení předsedou nadpoloviční většina, nikdo proti němu kandidovat nebude. I Jiří Zimola dává najevo, že žádnou rebelii proti němu nechystá. V jaké vnitrostranické atmosféře se sjezd sejde? Jak moc hrozí, že přijde pro Sobotku nepříjemné překvapení a případně jaké?

Tak ten hlavní spor se v sociální demokracii nyní vede o to, jak silný mandát Bohuslav Sobotka dostane. Určitě tam budou tendence toho opozičního, prozemanovského křídla Sobotku nějak vytrestat. Možná se k tomu přidají i někteří jeho dosavadní spojenci, kteří jsou nespokojeni s premiérovou nedůsledností. Ale pokud by byl celý sjezd jen o tom, jakým způsobem se k současnému předsedovi ČSSD vymezit, tak by to bylo špatně. Ukazovalo by to na fakt, že členům sociální demokracie jde jen o rozložení sil v jejich straně a udržení si svých pozic než na volebním výsledku. Mělo by jim záležet především na tom, ať zvolený předseda má co možná nejsilnější mandát před parlamentními volbami.

Vlivný právník, považovaný za významného zákulisního hybatele sociální demokracie – Miroslav Jansta – ve středečních Lidových novinách uvádí, že jakákoliv diskuse je v ČSSD naprosto umrtvená, že díky Sobotkovi ČSSD umírá. Říká, že podobně se snažil stranu paralyzovat i Špidla, ale nešlo mu to, jenže teď se Sobotkovi v podstatě daří zabetonovat jakoukoliv diskusi. Do jaké míry je to pravda podle vašeho názoru?

Anketa

Jste rádi, že Miloš Zeman bude znovu kandidovat na prezidenta?

Určitě ano

90%

Určitě ne

Je mi to jedno

hlasovalo: 19773 lidí

Jelikož nejsem členem ČSSD, tak zcela dobře neznám, jak to funguje ve většině regionálních organizací sociální demokracie. Co ale vím, je, že premiér Sobotka patří k politikům, kteří dost respektují programový rozměr své strany. A na nynějším sjezdu se zase o programu bude velmi intenzivně hovořit. Za dobu těch posledních 20 let, co sleduji sociální demokracii, ještě nepamatuji, aby se vedla stejně jako dnes o jejich programu tak široká diskuse, která zasahuje do všech pater a koutů této strany. Nesouhlasím tedy s tím, že by uvnitř ČSSD neprobíhaly debaty. Dokonce i do médií pronikají jejich diskuse o důležitých personálních záležitostech. Co bych ale Bohuslavu Sobotkovi například vytkl já sám, je především nedůsledná personální politika, která nevynesla do čela některé mladé schopné lidi, jež by ho za několik let mohli na postu předsedy nahradit.

O premiéru Sobotkovi se říká, že je slabý, nicméně „jeho muž“ právník Radek Pokorný dokáže řadu složitých ekonomických záležitostí zařídit, jak to nedávno uváděl i magazín Týden. Internetový portál iDNES.cz šel pak ještě dál a přirovnal dokonce Pokorného k Marku Dalíkovi, lobbistovi bývalého premiéra Topolánka. Sedí toto přirovnání? Co si o tom myslíte?

Rozhodně bych nepřirovnával Radka Pokorného k Marku Dalíkovi, protože ten měl kancelář na Úřadu vlády a doprovázel Mirka Topolánka téměř na každém kroku. A nebylo to z jeho strany jenom o nějakém poradenství, ale on zasahoval i do exekutivy, což se v demokratickém státě dělat nemá. Že je pan Pokorný přítel pana Sobotky a probírají spolu celou řadu věcí, tomu věřím. Jasná je také jeho role v některých právních kauzách, ale ostatní věci, o kterých se někdy dozvídáme z médií, jsou spíše v rovině spekulací. Zatím jsem se nedozvěděl o nějakém konkrétním důkazu, který by svědčil o tom, že by Pokorný premiéra Sobotku nasměroval či ovlivnil v nějaké záležitosti, která by byla proti zájmům ČSSD, vlády nebo i celého státu. Kolem Radka Pokorného je více mýtů než konkrétních informací, takže srovnání s Markem Dalíkem mi moc nesedí.

Jak Jansta, tak šéfredaktor MF Dnes Jaroslav Plesl řekli, že kandidátem na předsedu ČSSD by měl být Zaorálek. „Jde o klasického levicového intelektuála, který umí rozproudit diskusi,“ vyzval Jansta k jeho posílení ve straně. Odkud se tyto úvahy berou?

Pozice a pověst Lubomíra Zaorálka v sociální demokracii je daná tím, že je to v současné době jejich nejlepší rétor. Dříve mu mohli konkurovat David Rath nebo Jiří Paroubek, ale ti jsou už dávno pryč a dnes ČSSD tolik dobrých řečníků nemá. Ministr Zaorálek má ve své straně respekt, ale není mezi kandidáty na předsedu, který se volí u sociální demokracie nyní a na dva roky, takže uvažovat o jeho roli coby lídra ČSSD mi teď připadá trochu scestné. To, co se kolem něho nyní odehrává, jsou spíše pokusy rozložit ten Sobotkův tábor příznivců, do něhož i Lubomír Zaorálek patří.

Zaznívají názory, že sice Bohuslav Sobotka pozici předsedy obhájí i s ohledem na to, že jiná varianta není, ovšem souboj se povede o pozici prvního místopředsedy. Je pravděpodobné, že jistá část členů jako satisfakci podpoří spíš Jeronýma Tejce než Milana Chovance? A co by tohle mohlo přinést? Pravdou ale je, že v regionech podpořili Chovance na většině krajských konferencí, může se na poslední chvíli situace změnit? Jaký průběh lze očekávat u volby řadových místopředsedů?

U volby na prvního místopředsedu to bude velmi těsné, protože Milan Chovanec nezískal nominaci zrovna od všech krajských organizací a tam, kde ji dostal, to proběhlo veřejnou, nikoli tajnou volbou. Šance s Jeronýmem Tejcem mají tedy vyrovnané. Oni jsou oba dva politici podobného ražení, kteří mají i dost stejných témat, takových spíše národněsocialistických než sociálnědemokratických. Výběr mezi panem Chovancem a panem Tejcem je volba mezi jedním za 18 a druhým za 20 bez dvou. U ostatních místopředsedů je to otevřená záležitost, na které se určitě už domlouvaly regionální organizace. Těch kandidátů je, myslím, o dva či tři více, než mohou být reálně zvoleni. Slušnou šanci má například takový Jan Birke.

Sobotka se snaží stále ČSSD s pomocí Špidly, Prouzy i mladých sociálních demokratů přibližovat k tomu, čemu se říká liberální levicová linka, častokrát i zelená, možná snad i proimigrační či proněmecká. Jak s tím uspěl a do jaké míry má v tom podporu? Jisté je, že někteří sociální demokraté takové názory nesdílejí. Je to ideologická zástěrka, věří tomu, nebo je to jinak? Máte informace o tom, jak probíhá diskuse mezi liberálně levicovými lidmi, kterými se obklopuje Sobotka, a řekněme, další částí strany?

Liberálně levicovou linku Bohuslav Sobotka opustil minimálně vloni na podzim po krajských volbách a už ani z této garnitury nemá nikoho blízko sebe po odchodu Jiřího Diestbiera z vlády. Vladimír Špidla na začátku 90. let ČSSD zakládal a Tomáš Prouza nikdy neměl v sociální demokracii nějaký zásadní vliv a i ten menší nyní po odchodu do soukromé sféry ztratil. ČSSD nyní spíše brnká na tu radikální – sociální strunu, což je vzhledem k atmosféře ve společnosti logické. Ale Sobotka se k té liberální lince po určitém čase opět vrátí a může se inspirovat v Německu, kde se Martinu Schulzovi podařilo překonat negativní tendence vůči německé sociální demokracii a někdy v průzkumech má vyšší preference než Angela Merkelová. On dokáže ve své politice skloubit jak radikální, tak liberální politická témata.

Před sjezdem média přinesla informaci o tom, že Lidový dům rozeslal do regionů dotazník o tom, jak moc se jich dotklo zavedení EET, což vyvolalo kritiku ve smyslu: jak je možné, že se dotazují na politiku, kterou ČSSD schválila, a až teď zjišťují důsledky. Padl i názor, že taková taktika směřuje k upevnění pozice pod deset procent preferencí…

Já si myslím, že je naopak dobré, když si vláda nebo politické strany zjišťují, jaká jejich rozhodnutí mají ve společnosti dopady. EET patřila už dříve k základním programovým požadavkům ČSSD, a nyní by se tedy měli sociální demokraté k tomu hlásit, a ne lavírovat. A to jen proto, že veřejnost EET nepřijala příznivě. Nebylo by fér to svádět jen na Andreje Babiše, protože socialisté prosazovali registrační pokladny ještě v době, kdy hnutí ANO ani neexistovalo.

Jaroslav Plesl přinesl srovnání, že nadcházející sjezd ČSSD bude něco jako kongres ODS v roce 2010, kdy Petr Nečas jako čerstvý premiér přišel jako vítěz a všichni mu odhlasovali všechno, i když si o tom často mysleli své. Co říkáte na toto přirovnání? Do jaké míry bude tento sjezd ČSSD o tom, že budou delegáti hlasovat tak, aby si udrželi své pozice, a do jaké míry bude důležitým faktorem strach, že o ně přijdou, pokud v ČSSD nedojde k nějaké změně, která by otočila volební preference?

Nevím, ke komu by měli být delegáti vlastně loajální, když se může i na postu předsedy něco třeba za měsíc rychle změnit, jak se o tom v kuloárech hovoří, a když se ani neví, jak dopadne volba prvního místopředsedy. Ty okolnosti jsou opravdu velmi vrtkavé.

To srovnání s kongresem ODS v roce 2010 neumím posoudit. Sice Petr Nečas byl také tehdy v poněkud zvláštní pozici, ale v souvislosti s tím, jak probíhaly minulé sjezdy ČSSD, si myslím, že se tam toho zásadního až moc neodehraje a že očekávání od této události jsou daleko větší, než si zaslouží. Možná že si členové odhlasují některou rezoluci či usnesení, které se premiérovi líbit nebudou. Možná že se jeho prvním místopředsedou stane člověk, o kterého nestojí. Ale žádnou revoluci či zásadní změnu politiky neočekávám.

Důležité téma je levicovost sociální demokracie. Strana zveřejnila návrh progresivního zdanění, nejdříve šlo o hranici asi padesáti tisíc korun, pak od toho snad ustoupili. ČSSD je přitom u vlády tři roky, prosadili se nějaké zcela zásadní levicové věci? Nyní je vlajkovou lodí progresivní zdanění…

Sociální demokracie měla to štěstí, že si mohla realizovat svůj program v době, kdy hnutí ANO ještě nebylo na vládnutí moc připravené, takže si prosadila svoje základní body v sociální politice, jako bylo zvýšení minimální mzdy, platy zaměstnancům státní správy, valorizace důchodů, zrušení poplatků u lékaře a podobně. Je proto logické, že pokud by dostali i v příštím období důvěru voličů, tak se zaměří na změnu daňového systému. To už bude ale daleko obtížnější krok, který tne do živého. Těžko budou hledat oporu u středopravicových stran nebo u miliardáře Babiše. To by musely ve volbách jasně zvítězit levicové strany, tedy sociální demokraté a komunisté.

S čím se musí potýkat běžný sociální demokrat, když za ním přicházejí lidé s dotazy: Proč nejste dost levicoví, proč neočistíte stranu od korupce a nevystupujete razantněji ohledně migrační krize?

To je dobrá otázka, protože se domnívám, že ČSSD velmi špatně hájí svoji sociální i jinou politiku na té nejnižší úrovni. Jejich lokální funkcionáři se nesoustřeďují na to, aby ji vysvětlili lidem na ulicích. Ti pak k nim nemají důvěru zvláště proto, že je často vidí ve společnosti různých regionálních lobbistů nebo kmotrů. Sociální demokracie by se tedy měla zaměřit zejména na to, aby dokázala dobře „prodat“ svoje názory, a vysvětlovat svoji politiku v regionech, nejen centrálně ústy svého předsedy. A v tom zatím dost selhává.