Vrbětice? Načasování je podivné, ale podstatné je něco jiného
Co teď se sochou maršála Koněva?Anketa
Přesto bych si dovolil na základě té trochy znalostí, které mám o tom, jak funguje státní správa a média, načrtnout a zaspekulovat jak se jeví, že se celá věc seběhla?
Jak to bylo s Vrběticemi?
Celé dění spustila tisková konference Andreje Babiše a Jana Hamáčka, na které oznámili zjištění, že za výbuchy ve Vrběticích stála ruská tajná služba GRU, v sobotu večer. To není úplně obvyklý čas na tiskové konference.
Navíc v rozhovoru pro Lidovky premiér Babiš přiznal, že poprvé o celé kauze jednal už 7. dubna. Písemně měl pak informace od české kontrarozvědky BIS získat v pátek, tedy den před tiskovou konferencí s Hamáčkem.
Pozoruhodné je, že poměrně obsáhlý investigativní text publikoval časopis Respekt v poměrně těsném závěsu za zmíněnou tiskovou konferencí. Je samozřejmě možné, že redaktoři Respektu píšou rychle, ale vzhledem k hloubce popsaných skutečností se jeví jako praděpodobnější vysvětlení, že tento text v době tiskovky už v nějaké základní podobě existoval.
Otázky, které zůstávají zatím bez odpovědi
Nabízí se tak domněnka, že Babiš s Hamáčkem svolali tiskovou konferenci narychlo na neobvyklý čas v sobotu večer, aby předešli jejímu zveřejnění v médiích a naopak sami nastavili agendu. Pokud by to bylo skutečně tak, pak je potřeba se ptát, z jakých zdrojů Respekt čerpal své informace? Mohly pocházet z prostředí zpravodajských služeb? Mohl být jejich zdrojem únik materiálu, o kterém Babiš říká, že ho na stůl dostal v pátek?
Bylo motivací takového úniku poškodit česko-ruské vztahy? Bylo cílem zabránit nákupu vakcíny Sputnik? Byl skutečným důvodem tendr na Dukovany a snaha vyřadit z něj ruský Rosatom? To vše jsou otázky, na které možná odpoví až čas. Do té doby lze nekonečně spekulovat, jak to skutečně bylo, ale ten přesný průběh okolností ani motivace jednotlivých aktérů nejsou příliš podstatné.
To podstatné totiž je, že na našem území ruská tajná služba odpálila muniční sklad. Je druhotné, jestli to byla zpackaná akce. Je úplně nepodstatné, jestli to mělo bouchnout až v Bulharsku, při převozu nebo kdekoli jinde.
Je ruská reakce přiměřená?
Pokud by se potvrdilo, že sklad ve Vrběticích vyhodili do vzduchu Rusové, byl by to pro vás akt státního terorismu?Anketa
A Rusové se k tomu postavili dost neadekvátním způsobem. Trochu připomínají Helenu Růžičkovou v komedii Slunce, seno, jahody, kde tato bodrá žena spílala sousedům: „Když vy přistavíte, tak my to poženeme o štok. Když vy břízolit, tak my kachlíčky a když vy inženýrku, tak my – to budete koukat!“
A podobně Rusové vyhostili 20 pracovníků české ambasády, kterým dali jen 24 hodin na opuštění země. My jsme jim přitom domů poslali jen 18 „jejich“ a dali jsme jim 48 hodin. A Rusové dále přitvrzují, když nám ústy mluvčí svého Ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové vzkazují: „ Čím víc destruktivních kroků budou podnikat, tím víc se jim toho v odpovědi dostane.“
Necháme si to líbit?
Tím nás staví do situace, že buď budeme dále reagovat, nebo si to necháme líbit. Přitom asi ani oni ani my nemáme nějaký zájem na tom, aby mezi našimi zeměmi byly špatné vztahy. Naopak bylo by fajn celou záležitost prošetřit a zprovodit ze světa. Chápu, že si Rusové chtějí zachovat tvář. Ono to pro ně asi není dvakrát příjemné, že se jim na to přišlo. Není ale vůbec potřeba, aby teď dělali ramena.
Je zřejmé, že svůj podíl na celé akci nikdy, nebo alespoň ne v dohledné době, oficiálně nepotvrdí. Asi jen málokterá mocnost by veřejně přiznala, že na půdě jiného státu jen tak vyhodila do vzduchu muničák. Rusové by se však mohli pokusit věc vyřešit diplomaticky. V situaci, kdy se však rozhodli vše dále eskalovat, nám nedávají moc možností než vše eskalovat taky.
Navíc máme teď skvělou příležitost, která se nemusí v dohledné budoucnosti opakovat, srovnat počty v zastoupení na ambasádách na obou stranách. Není sebemenší důvod, aby u nás Rusové měli přes stovku lidí. Jen pro srovnání, loni na ruské ambasádě pracovalo 135 lidí. Zatímco velvyslanectví USA má v ČR 72 zaměstnanců a Německo jen 26.
Největší výzvou pro českou diplomacii těchto dní tak musí být mobilizace našich spojenců. Nedělejme si totiž iluze, že samotní bychom něco zmohli. To je mimochodem příležitost i pro EU, aby předvedla, že se zmůže na něco více než jen na prázdné kecy. Zatím to však na nějakou velkou akci nevypadá, ale třeba EU překvapí.
Závěrem ještě telegraficky několik postřehů, které by neměly zapadnout.
Situace v EU je momentálně dost zmatečná. (Jako ostatně vždycky.) Euroministr zahraničí AKA, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, španělský socialista Josep Borrell prohlásil, že Česko o koordinovanou akci v podobě vyhoštění ruských „diplomatů“ z dalších zemí nepožádalo. Vicepremiér Hamáček tvrdí opak. Kdo, kolik a jak moc a zda vůbec se zapojí? To teprve uvidíme.
Nákup Sputniku i ruská účast v tendru na Dukovany jsou momentálně mimo hru a česko-ruské vztahy na bodu mrazu. Minimálně prozatím.
Cenu za nejostřejší vyjádření k celé kauze získal paradoxně zástupce „klidné síly“, předseda lidovců Marian Jurečka, který tweetoval: „Prostě srát na hlavu si nesmíme nechat!!!“
Andrej Babiš se v celé věci trochu ztrácí. Napřed dramaticky vyhošťuje ruské agenty. Pak celou věc zlehčuje, když mluví o „útoku na zboží obchodníka“, aby se následně za svá slova omluvil. To je ze strany premiéra nezvyklé nezvládnutí komunikace.
Naštěstí pro Babiše je ale tady Jan Hamáček. Ten momentálně aspiruje stát se Fantozzim české politiky. Šéf ČSSD tak napřed ohlašuje, jak by v Praze chtěl udělat summit Biden – Putin a organizuje spanilou jízdu do Moskvy za nákupem vakcíny. Tu mu však Babiš ruší. A Hamáček pak nejprve tvrdí, že o Vrběticích nevěděl, aby následně přišel s historkou jak ze špionážních románů, že celý výlet do Moskvy měl být jen zastírací manévr pro vyhoštění Rusů.
Připomeňme, že v čele resortu zahraničí se ocitl v podstatě náhodou, když sice logicky odstranil Tomáše Petříčka, ale zcela nelogicky tak učinil, aniž by za něj měl náhradu. Nové funkční období v čele ČSSD tak její šéf nenačíná úplně šťastně a oranžoví mohou doufat, že je to jen momentální smůla.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Michal Bok
