„Myslím, že je to multikauzální záležitost. Asi se někomu zdálo, že s republikány a Trumpem nastává příliš náhlá změna poměrů. Plot na hranici s Mexikem byl hrozbou i pro ty, kteří chtějí přicházet ze všech možných koutů světa a afro-hispánská komunita ve Spojených státech na své příbuzné čeká,“ předesílá ke zvolení nového prezidenta Spojených států amerických politolog Zdeněk Zbořil. „Nebo to byly na americké poměry prezidentovy nezakrytě americké způsoby komunikace na veřejnosti? Snad také různá překvapení v rozhodnutích týkajících se zahraniční politiky, ostentativně projevovaná nedůvěra k EU a jistě také hledání viníka za podceňování koronavirové krize. Nejsem si jistý, jak velká část voličů byla Trumpem zklamána ve svých očekáváních, ale jistě mu nepřála až fanaticky zaujatá média. A samozřejmě ‚staré struktury‘, kterým nejde o ‚socialismus v USA‘, jak si mnozí obdivovatelé prezidenta Trumpa v Evropě myslí. Ani to, že Joe Biden ohlásil své vítězství na nám dobře známý revoluční den 7. listopad ještě neznamená, že Spojené státy chtějí být komunistické,“ dodává.
K důvodům zvolení Joea Bidena také podotýká: „Dokonce bych si dovolil říct, že Biden byl ve svých projevech větší americký konzervativec než Trump a že měl neveřejnou podporu tradičně změn se obávajících částí státní administrativy, armády a zpravodajských služeb. O tajemném vlivu globalistických sil si nedovolím spekulovat, ale finanční kapitál v souvislosti s prezidentskými volbami v USA o své budoucnosti jistě také přemýšlel.“
Joe Biden oznámil, že chce už v pondělí jmenovat tým vědců a dalších odborníků. Jejich úkolem bude navrhnout strategii jeho budoucí administrativy pro boj s koronavirem. Zopakoval také, že se hodlá v prezidentském úřadu věnovat klimatickým změnám a systémovému rasismu v USA. Jeho budoucí vláda by pak podle jeho slov měla reflektovat etnické složení Spojených států.
„Zde vyjmenováváte všechna témata, která byla vysoce frekventovaná v amerických médiích nejrůznějšího druhu. Budeme si muset počkat, zda nový prezident se těmito svými dobrými předsevzetími bude řídit a zda to nejsou jen ta, která Donald Trump ve své agendě zanedbával. Sliby nemusí být chyby, ale někdy je z objektivních důvodů obtížně je splnit. EU se těší na lepší vztahy se Spojenými státy, ale kdo si to dnes dovolí, kromě o sobě nepochybujících kritiků Trumpa, jednoznačně tvrdit? ‚Evropa‘, ve které byl Joe Biden osobně zainteresován na Ukrajině, může být riskantním krokem z hlediska ekonomického, i když část vojenských stratégů o přibližování se k Moskvě jistě sní,“ komentuje Zbořil.
„Před volbami jsme ve vystoupeních Joea Bidena nezaznamenali velké citace čínského nebo ruského nebezpečí, ale to neznamená, že tomu tak bude i po inauguraci. Ostatní země, kde jsou americké vojenské základny a zdroje potenciálních zájmů Spojených států, budou žít ve stejných radostech nebo obavách jako za jakéhokoliv jiného prezidenta a Česká republika s pomocí USA nemá naději se z euro-německého vlivu dostat,“ dodal.
Jak a koho bude léčit? Jakou Biden zvolí metodu?
Na pódiu před Bidenem vystoupila jeho viceprezidentská kandidátka Kamala Harrisová, která bude první ženou v podobně vysoké funkci v historii USA. Bidena označila za „léčitele a sjednotitele.“
„Paní Kamala je rozhodně zajímavá osobnost. Nejen kvůli svému etnickému původu, který kdekdo zdůrazňuje, ale zejména kvůli svému věku, protože je možné, s ohledem na stáří Joea Bidena, jej může nahradit a přispět k oslabení částečně gerontokratické administrativy, která existuje nejen v Bílém domě, ale i okolo něho. To, že chce Američany sjednocovat, není nic nového. To vzhledem k způsobu volby prezidenta musí dělat po svém zvolení každý, kdo byl zvolen v americkém volebním systému buď a nebo. Zajímavějším, a dokonce snad klíčovým slovem jejího vyjádření je to, že nový prezident bude léčitelem. Jak a koho bude léčit, zatím nevíme a obávám se, že ani neumíme odhadnout, jakou ke své léčbě zvolí metodu,“ říká politolog.
Trump během sčítání hlasů prohlašoval, že volby vyhrál, ale vítězství mu během sčítání krade zkorumpovaná mašinérie ovládaná jeho soupeři z řad demokratů. Problém vidí hlavně v korespondenčním hlasování. Už během voleb se soudil. Do teď prohru odmítá.
„Je to jednoduché, ani nemusíme připomínat Bělorusko a je jasné, že volby je možné zpochybňovat všude tam, kde je slovo „demokracie“ zneužíváno ke všemu možnému. Jednou z demokratických tradic bylo, že volič se k volební urně dostavil osobně, protože to byl také veřejný projev jeho vůle účastnit se veřejného života. Ne snad proto, že by každý volič mohl podstatně ovlivňovat výsledek volby, ale zejména proto, že demonstroval, že s politickým systémem souhlasí nebo nesouhlasí, anebo, že je mu život obce lhostejný,“ uvedl Zbořil.
„Slova o ‚zkorumpované mašinérii‘ nestačí. Ve Spojených státech o tom musí rozhodnout soud a z minulosti víme, že je-li takové rozhodování obtížné, dá se vše vysvětlit nebo obejít odkazem na ‚ohrožení bezpečnosti státu‘,“ dodal.
„Když je neprůkazná osobní přítomnost voliče u volební urny...“
Předseda SPD Tomio Okamura v ČT hovořil v souvislosti s korespondenčním hlasováním o velkém varování pro nás. V české Sněmovně ho prosazuje TOP 09 i další opoziční subjekty. SPD před tím varuje.
„Pokud vím, v posledních volbách pomohlo TOP 09 jakési podezřelé hlasování ve Spojených státech. Psali o tom krajané, kteří tvrdili, že tato miniaturní politická strana získala více hlasů, než bylo registrovaných voličů. Český soud se tím z nějakého formálního hlediska nezabýval. Třeba to byl jen nějaký omyl. Ale v každém případě, když je neprůkazná osobní přítomnost voliče u volební urny, existuje nebezpečí, že pochybnosti mohou vznikat a vždy to bude pochybování o legitimitě a legálnosti voleb,“ uvedl Zbořil.
Tomio Okamura
Podle Radka Vondráčka se zvolením Bidena pro Česko mnoho nemění. Možná pro Čechy je zajímavý ani ne tak vítěz, ale to, jak probíhaly volby. Je vidět, že se Joeu Bidenovi podařila mobilizace voličů, protože vytvořil rekord hlasů. „Pro nás, pro Čechy, je ale možná až nepředstavitelné, jak ty korespondenční volby probíhají, jak se kontrolují ty hlasy. A už jsem zachytil, že by se takové hlasování mělo odehrát i u nás. Ale já jsem byl v jedné té volební místnosti v San Diegu a myslím, že ta míra ověření těch hlasů je velmi nízká. Nemyslím si, že bychom měli jít touto cestou,“ upozornil Vondráček v Partii na Primě.
„Pan Vondráček jen potvrzuje vše, co jsem uvedl výše. Možná má pravdu, možná se mýlí, ale pochybnosti a nedůvěra zůstávají,“ uvedl politolog.
Psali jsme:
K vítězství demokratického kandidáta Joea Bidena se vyjádřil i ekonomický expert ODS Jan Skopeček. „Radši bych viděl vítězství Donalda Trumpa, ale přesto přeji pravděpodobnému prezidentovi Joeu Bidenovi, aby se USA pod jeho vedením dařilo. Než z Joea Bidena mám obavu z jeho viceprezidentky a radikálního levicového křídla Demokratické strany. Doufám ale v pevné spojenectví ČR a USA,“ podotkl Skopeček.
„Snad tím pevným spojenectvím nemyslí pan Skopeček ‚nerozborné přátelství na věčné časy, ale ani o den déle‘, které známe z naší nedávné minulosti. Nemusíme se bát ani ‚levicovosti‘ nové viceprezidentky, protože je ve Spojených státech obtížné představit si, co to znamená. Spíše je zajímavější tvrzení o jejím ‚radikalismu‘. Ale protože víme, že prezident i viceprezident o mnoha věcech jedná, ale nerozhoduje, ačkoliv mnohá rozhodnutí podepisuje, bude zajímavější vědět, jak radikální a nesmiřitelní jsou ti, kteří se pohybují v zákulisí,“ analyzuje Zbořil.
Ing. et Ing. Jan Skopeček, Ph.D.
Během volebního finále hned dvakrát projevy Donalda Trumpa televizní stanice přerušily. Poprvé, když se prohlásil za vítěze voleb a pak když hovořil o zfalšovaných výsledcích.
„Kdyby to bylo třeba u nás doma, nikdo by se moc nedivil. Ale ve Spojených státech, kde si na svobodu slova a svobodné šíření myšlenek a názorů dávají pozor už skoro od prvních dnů svého vzniku, je to pozoruhodné, až alarmující. Kdyby to bylo někde jinde, už by se uvažovalo o ‚sankcích‘ nebo dokonce o pádu vlády či prezidenta, ale takto to asi zmizí v šedi mediálních štvanic,“ podotýká Zbořil.
A jak zhodnotit působení Donalda Trumpa na postu prezidenta USA? „Dovolím si vzpomenout knihy André Mauroise, která byla vydána jako část Souběžných dějin USA a SSSR (1966), který americké dějiny popsal prostřednictvím CV jednotlivých prezidentů. Tam ve svém příkrém hodnocení Harry Trumana tvrdil, že změnil Pennsylvania Ave. (ve Washingtonu) na Main street (maloměstskou ulici v každém venkovském městě), ale také že dokázal, že prezidentem Spojených států může být kdokoliv. Byl to trochu typický francouzský ostrovtip, ale vzpomeneme-li si na posledních pět šest mužů v Bílém domě, není to daleko od reality,“ komentuje Zbořil.
Ředitel spolku Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek na svém twitterovém profilu pogratuloval Spojeným státům americkým ke zvolení Joea Bidena; zároveň se velmi zostra opřel do českého prezidenta i premiéra. „Tak Američané zvládli zbavit se toho blba už po jednom volebním období. Moc gratuluji! Tak třeba se i my jednou zbavíme té nedůstojné ruské onuce na Hradě a Stbáka ve Strakovce,“ poznamenal Rozumek na svém twitterovém účtu.
„Asi někoho možná napadne, zda by nestálo za to, zbavit se pana Rozumka. Už jen proto, aby nevysvětloval uprchlíkům, o které pečuje, kdo to je český prezident a co znamená být předsedou vlády. Jeho gratulaci Spojeným státům a Joeu Bidenovi ale nepřeji,“ podotýká Zbořil.
A jak volby ještě shrnout? Čeho bychom si měli všímat? „Snad bychom neměli přehlédnout intenzitu podpory nového prezidenta a také proti regulérnosti voleb protestujících občanů. Nepředpokládám, že Donald Trump bude muset uprchnout do Kanady nebo Mexika, jako paní Cichanouská z Běloruska na Litvu, ale ke konfliktům zejména ve velkých městech by mohlo docházet. Samozřejmě bychom se také mohli zajímat o nové, staronové nebo staré spolupracovníky prezidentů z řad Demokratické strany, což by mohlo napovědět o budoucnosti nové administrativy víc než mediální skandalizace, které by se mohly objevit jako reakce na způsoby sčítání a přepočítávání hlasů a další skutečné nebo smyšlené nesrovnalosti,“ říká Zbořil.
V takto obtížné situaci pro ministerstvo, školy, rodiče a žáky…
Přesný termín návratu studentů do škol není stanoven. Senátorka Miroslava Němcová má obavy, že absence obvyklé výuky se negativně projeví na znalostech dětí. „Pokud se nic nestane, bude se o nich jednou mluvit jako o odepsané generaci,“ podotýká na sociální síti. Rovnou se tedy obrací na ministra Plagu, jaké řešení má připravené. Žádné dobré již neexistuje, myslí si Němcová a sama už jmenuje „vysoce nepopulární možnosti“, ke kterým můžeme dospět: Opakování ročníku pro základní a střední školy, zavedení vyučování i v sobotu až bude prezenční výuka obnovena, zrušení nebo zkrácení všech prázdnin, omezení rozsahu učiva, nějaká kombinace uvedených možností.
„Učil jsem na školách různého typu, a také jsem dost dlouho studoval, ale v takto obtížné situaci pro ministerstvo, školy, rodiče a žáky bych si nedovolil udílet nějaké panské rady.
Snad má paní senátorka bohatší zkušenosti a věci rozumí lépe než všichni, které jsem zde jmenoval. Jistě si jí budou vážit, zejména když podle ní už žádné ‚dobré řešení‘ neexistuje, za jakýkoli dobrý nápad, který by zabránil ‚odpisu‘ celé jedné generace, která by pak mohla odepisovat generace další,“ komentuje Zbořil.
Milion chvilek chystá největší on-line demonstraci. „V pondělí 16. 11. v 18.00, v předvečer Dne boje za svobodu a demokracii, se ‚potkáme‘ živě formou videopřenosu, do kterého se budete moci zapojit i vy.“ „Budeme protestovat doma, a přesto veřejně, sami, a přesto společně. NASTÁVÁ ROK ZMĚNY. 11 měsíců, ve kterých musíme dokázat, že arogance a střet zájmů do politiky nepatří.“ Burcují aktivisté občany.
„Je to určitě zajímavý pokus, jak mobilizovat nejen protestující, ale třeba i voliče Milionu chvilek v nadcházejícím volebním roce. Třeba to půjde a ostatní politické strany se budou muset odpoutat od svých židlí a náměstí a hledat nějaké nové formy toho, jak být ‚sami a přece společně‘. ‚Rok změny‘ sice není žádný nový nápad (kolik jsme jich za posledních třicet let už slyšeli), ale je věčně zelený, i když někdy tak trochu dočervena. Vypadá to ale, že cílem jejich kritiky jsou zase jen prezident a předseda vlády, a tak by se bojovníci za svobodu a demokracii měli ještě porozhlédnout, zda neexistují i jiná nebezpečí,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
