Budoucí prezident Pavel začal od prvního dne fungovat velmi aktivně, někteří kritici mu vyčítali, že je až příliš aktivní a působí to, jako by již byl prezidentem republiky. Podle jiných jde naopak o příjemnou změnu či zodpovědnou přípravu na převzetí moci.
Je správné uvažovat o tom, že čtyřicátníci půjdou do důchodu v 68 letech?Anketa
Politický analytik Erik Best vidí větší problém úplně jinde, než dosud zaznělo. „Jde o ten jeho důraz na eskalaci situace na Ukrajině a také na vztahy s Německem, protože říká věci, které mají změnit český postoj k Německu. Zaznělo to dokonce už před druhým kolem voleb, kdy kritizoval nového německého ministra obrany. Mluvil o tom, že je to špatná zpráva pro Německo, protože nově vybraný ministr Boris Pistorius kdysi kritizoval sankce proti Rusku. Tento týden v Respektu říká, že jako Česká republika bychom měli uvažovat o tom, jestli chceme přijmout postoj Francie a Německa a být trošku zdrženlivější vůči Ukrajině. Možná měl na mysli i další věci, ale konkrétně zmínil Ukrajinu. Anebo zda se máme připojit ke státům ze střední a východní Evropy, které jsou razantnější,” popisuje.
„Nechci teď úplně přeskočit k Tchaj-wanu, ale je to spojené. Petr Pavel říkal, že svoji pozici vůči Tchaj-wanu konzultoval s ministrem zahraničí a mají jasný soulad v názorech. V praxi to znamená, že Pavel chce vůči Číně vystupovat razantněji než premiér Fiala. Nebo když byl pan premiér v Berlíně na konci ledna, říkal, že nemáme na Německo tlačit a chce to čas. Petr Pavel na Německo tlačí. V řadě důležitých témat jde mnohem dále než premiér Fiala. Já sám jako Američan Tchaj-wan samozřejmě podporuji, ale pokud tady máme politiku jedné Číny, o které říkáme, že se jí řídíme, ale reálně děláme opak, tak co tedy platí? Buď politiku jedné Číny zrušme, změňme, anebo se jí řiďme,” konstatuje analytik.
Podle jeho slov není v pořádku, když představitel, navíc ještě ani ne ve funkci, zasahuje do složení vlády v jiné zemi. „Vidím dvě možná vysvětlení. Buď neví, jak má politik a diplomat postupovat, anebo to ví a záměrně tlačí. Říká se, že jemu projdou věci, které by jiným zdaleka neprošly a toto je jeden příklad z mnoha. Pavel ale v tom svém směru pokračuje, což jsme mohli vidět v jeho posledním rozhovoru v Respektu. Podává to tak, že máme na výběr a být buď jako Francouzi a Němci, nebo jako Poláci a Estonci. Je z toho jasné, jaký názor na to má on,” analyzuje zahraničněpolitická prohlášení zvoleného prezidenta.
„Jedna věc je, pokud vystupuje jako prezident, projevuje sebevědomí a schází se s lidmi a v tom bych takový problém neviděl. Pokud má přístup k informacím, k nimž přístup mít nemá, pak je to něco úplně jiného a vidím poněkud větší riziko. V již zmiňovaném Respektu říká, že jde v Česku vůle poslat na Ukrajinu tanky Leopard, které Česká republika ještě nedostala. Přitom premiér i ministryně obrany už řekli, že se to dělat nebude. Takže pan Pavel ví něco navíc? Sám jsem sice říkal, že k tomu poslání tanků nakonec dojde, ale oficiálně to zatím vůbec nikdo neřekl. Přitom pan zvolený prezident říká, že je tady vůle. Na základě čeho ví, že tu taková vůle je? Oficiálně tu naopak žádná vůle není. Jedno vysvětlení je, že slušně řečeno není Petr Pavel informován a chce k tomu vyvíjet tlak. Druhé vysvětlení je, že naopak zná výsledek dosud utajeného rozhodnutí. Není jasné, co z toho je pravda, odkud bere informace a na základě čeho o nich potom mluví,” pozastavuje se Erik Best nad nedávnými Pavlovými prohlášeními.
Fotogalerie: - Pavel z Hrzánského paláce
Zajímavá jsou i některá jména, která budou nebo by mohla být součástí budoucího hradního týmu. Například jde o bývalého šéfa neziskovky Evropské hodnoty Radka Hokovského nebo exposlance hnutí STAN Jana Farského, který byl po volbách v roce 2021 dotlačen k rezignaci na poslanecký mandát kvůli své stáži v USA.
„Pokud jde o pana Farského, musíme si počkat, zda se tím politickým poradcem nakonec stane či nikoli. Může to znamenat, že ve vládní koalici, zvláště u STAN, je pocit, že nový prezident chce do věcí mluvit víc než by možná měl a kdyby měli na Hradě svého člověka, nemuseli by to vidět jako takový problém. Pokud nakonec bude poradcem nového prezidenta někdo z hnutí STAN, je to samozřejmě obecně vzato problematické, protože STAN měl od nástupu vlády bezkonkurenčně nejvíc skandálů, kauz a jsou tam i trestní záležitosti, které nejsou dosud vyřešené. Proto mě úvahy o angažmá politika STANu trošku překvapily, nikdo neví, co dalšího se ve zprávách objeví,” myslí si.
V případě Radka Hokovského vidí přesah do zahraniční politiky a střetu zájmů. „Politika zvoleného prezidenta vůči Tchaj-wanu je evidentně ovlivněna člověkem, který působil jako ředitel sdružení Evropské hodnoty, které dostává dost velké peníze přímo od Tchaj-wanu. Je s podivem, že si na takové propojení nedali větší pozor. Radí mu pan Hokovský v těchto věcech? A pokud ne, uvěří tomu někdo? Jak případně zvolený prezident vysvětlí, že se nenechal ve svém názoru na Tchaj-wan ovlivnit člověkem, který před tím řídil organizaci dostávající státní dotace právě z Tchaj-wanu?” ptá se Erik Best.
Jak zatím hodnotíte kroky zvoleného prezidenta Petra Pavla?Anketa
Hodně pozornosti vyvolalo setkání Petra Pavla s šéfem BIS Michalem Koudelkou a prohlášení o jeho rychlém jmenování generálem, což končící prezident Zeman dlouhodobě odmítal. Zvoleného prezidenta za tento krok mezi prvními kritizoval novinář Jaroslav Kmenta, podle jehož závěrů bylo ukvapené předem Koudelkovi vyslovovat plnou důvěru a slibovat povýšení, když budoucí prezident nemůže mít adekvátní informace. Kmenta mluvil dokonce o nezákonnostech BIS pod Koudelkovým vedením.
„Otázkou je, zda Petr Pavel má, nebo nemá informace. Možná má nějakou prověrku, o které nic nevíme a má oprávnění se k utajovaným informacím dostat. Problematický vidím jiný výrok pana Pavla, který zazněl v pondělí v Hospodářských novinách. Ptali se ho, zda ty údajné odposlechy prezidenta Zemana a jeho okolí byly nelegální, pan Pavel řekl, že pokud existovalo riziko z napojení na Rusko, je tam povinnost odposlechy či sledování provádět. To vidím jako problematické, protože tím vlastně říká, že pokud tu je určité riziko, můžeme obejít soud a zákony. Pakliže jsem správně jeho výrok pochopil, tak je v případě rizika možné obcházet české zákony a odposlechy nasadit. Je známý výrok v Americe, že když něco dělá prezident, není to nelegální. Teď je to tady podobné. Pan Pavel nám říká, že pokud pan Koudelka tušil riziko, musel to udělat a já jako prezident to schvaluji. Normální otázka by byla: až budete prezident, budete s tím souhlasit i jako prezident po složení slibu? Nebo to budete podporovat? Prezident republiky může udělovat milosti a zastavovat trestní stíhání, takže to teoreticky může vlastně celé pokrýt,” zamýšlí se politický analytik.
„Mně se zdá, že pan Pavel a jeho tým akceptují současné politické prostředí a očekávají, že bude trvalé. Kdybych byl poradcem pana zvoleného prezidenta, navrhoval bych mu, aby přijali možnost, že tady za pár let bude jiná nová vláda s rozdílným pohledem na věci a měli by tedy spíše uplatňovat to, co sami říkají, tedy respekt k Ústavě a zákonům, pravdomluvnost a další věci. V tuhle chvíli tam vidím nedostatky,” dodává pro ParlamentníListy.cz Erik Best.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
amej
