Co říkáte na zasahování policie do politiky a naopak. Nezasahuje policie, případně státní zástupci až moc do politiky, nebo si to politici zaslouží?
Obecně by v právním státě mělo platit, že policie i další orgány činné v trestním řízení měří všem stejně, tedy i politikům. Děsí mne nicméně sdělení ministryně spravedlnosti Válkové, že politici by se měli bát. Měli by se bát občané? Věřím, že ne, a pokud platí princip rovnosti, pak tedy ani občané, kteří dočasně slouží jako politici. Směřuje-li otázka přímo ke kauze Nagyová a tedy i Nečas, pak jako občan i odborník jen stěží chápu, proč tři bývalí poslanci za ODS stíháni být nemohou, zatímco rovněž bývalý poslanec a současně předseda vlády Nečas ano. Laicky jsem se domníval, že všem poslancům by mělo být měřeno stejně. A rovněž laicky si myslím, že v právním státě vždy platí, že v případě pochyb vždy konáme ve prospěch obviněného či podezřelého. A pochyb je myslím dost.
Psali jsme:
Začalo to nejen Janou Nagyovou, ale také zasahování Miloslava Kalouska do vyšetřování, třeba v případě Vlasty Parkanové a kauzy CASA. Začíná - nebo již začal - boj některých složek s politiky a naopak? Nebo je to normální stav?
Osobně se obávám, že řada indicií nasvědčuje tomu, že někteří jedinci či součásti bezpečnostního aparátu jsou skutečně nakloněni tomu, aby jednali ve prospěch některých aktérů, či naopak v neprospěch některých aktérů, tedy na takzvanou politickou objednávku. Ale nepovažuji tento fenomén za zcela nový, tj. spojený s vládou Petra Nečase či s Miroslavem Kalouskem. Naopak, nemyslím, že tato vláda učinila řadu kroků k zmírnění těchto nešvarů a bylo by dobré podívat se dále do minulosti, to jest k obdobím ministrů vnitra Grossovi a Langerovi, mám-li být konkrétní, ale neváži toto sdělení přímo na zmíněné politiky, spíše na periody.
Do jaké míry by podle Vás měla být policie a státní zastupitelství nestranné?
Přirozeně by měly být nestranné ve smyslu výše zmíněné rovnosti všech aktérů, kteří mohu být subjekty vyšetřování.
Psali jsme:
Veřejnost si ale žádá ukázkové proces, třeba jako v Itálii - za velkého mediálního ohlasu kmotry pozavírají, soudí v železných klecích přímo v justičním paláci......
Ano, s tím souhlasím, navíc na tom politici umějí takzvaně získávat body. Právě naznačená očekávání vynesla do parlamentu Věci veřejné, které, jak se záhy ukázalo, byly přímo esencí prorůstání šedé ekonomiky a privátních zájmů do politiky. Nicméně strategie to byla úspěšná, a tak ji řada politiků a politických stran či hnutí cyklicky využívá. Pojem "ukázkový proces" se nicméně zcela vylučuje s voláním po rovném přístupu a nestrannosti a je v rozporu se základními principy právního státu. Tím netvrdím, že vše je v pořádku, ale myslím, že je nutné vždy obvinění opřít o jasné důkazy a současně ctít presumpci neviny u všech, kdo již nejsou přímo aktivní v politice. Takzvaná presumpce viny, o níž někteří volají směrem k politice, pak musí zůstat v rovině politické kultury a je na zvážení každého politika, nakolik mu některá podezření škodí a měl by na ně reagovat odchodem z pozic. Nesmí se ale jakkoli promítat do činnosti orgánů činných v trestním řízení a obecně bezpečnostního a soudního aparátu.
| doc. PhDr. Ladislav Cabada, Ph.D., (nar. 1973) je emeritním děkanem Fakulty filozofické ZČU v Plzni, kde v roce 2000 založil a v dalších pěti letech vedl katedru politologie a mezinárodních vztahů. V současnosti působí na Metropolitní univerzitě Praha jako prorektor pro akademický rozvoj a vedoucí univerzitního střediska v Plzni. Zabývá se komparativní politologií středovýchodní Evropy, zejména politickými systémy, aktéry a politickou kulturou. Je šéfredaktorem odborného časopisu Politics in Central Europe a od roku 2012 prezidentem Středoevropské asociace pro politické vědy. |
- Další odborné názory v rubrice Politologové
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
