Peníze pro Afričany a neziskovky. Co se odsouhlasilo na summitu EU a příliš se o tom nemluví

02.07.2018 9:08

Téměř celou noc ze čtvrtka 28. 6. na pátek 29. 6. 2018 jednali v Bruselu na Evropské radě šéfové států a vlád členských států EU o reformě společné azylové politiky – označované jako Dublin IV. Zástupcům „rebelujících zemí“, které odmítají přijímat migranty, se s pomocí Rakouska a Itálie podařilo vyvzdorovat vypuštění mechanismu na povinné přerozdělování migrantů. A pokut pro státy, které migranty odmítají přijímat. Jednání o zřízení Evropské agentury pro azyl, která by místo členských států měla rozhodovat o tom, kdo se do Evropy dostane legálně, však budou pokračovat. Včetně účasti UNHCR a neziskovek. Premiéři rovněž rozhodli, že EU bude africkým státům platit „migrační výpalné“ podobně jako Turecku.

Peníze pro Afričany a neziskovky. Co se odsouhlasilo na summitu EU a příliš se o tom nemluví
Foto: Václav Fiala
Popisek: Angela Merkelová na velkoplošné obrazovce na předvolebním setkání v Pasově

Během víkendu se mezi Německem a státy Visegrádské čtyřky (V4) rozpoutala tisková výměna týkající se interpretace závěrů Evropské rady. Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) v sobotu v německém tisku zveřejnila svůj názor, že státy V4 podpořily její plán týkající se migrace. V neděli se proti tomu oficiálně ohradili předsedové vlád všech čtyř visegrádských zemí. Jeden po druhém prohlásili, že považují za své vítězství rozhodnutí rady, podle něhož má být přijímání migrantů na území členských států dobrovolné. A má být výhradně v pravomoci vnitrostátních orgánů. ParlamentnímListům.cz se podařilo získat plné znění usnesení summitu šéfů států a vlád EU v podobě, jak byla v sobotu večer sekretariátem Rady postoupena Výboru stálých zástupců (COREPER). 

Fotogalerie: - Dopis Angele Merkelové

Shromáždění Vlasteneckého fóra před velvyslanectví...
Shromáždění Vlasteneckého fóra před velvyslanectví...
Shromáždění Vlasteneckého fóra před velvyslanectví...
Shromáždění Vlasteneckého fóra před velvyslanectví...
Shromáždění Vlasteneckého fóra před velvyslanectví...
Shromáždění Vlasteneckého fóra před velvyslanectví...

Anketa

Faltýnek vyčetl v ČT šéfovi poslanců Pirátů Michálkovi, že je mladý chlapec. Pak se omluvil. Co si o tom myslíte?

hlasovalo: 7792 lidí

Ze schváleného textu lze dovodit, že v tomto případě mají výjimečně pravdu obě strany. Rozhodnutí rady připomíná známou českou pohádku „Jak pejsek a kočička vařili dort“. Oběma stranám se do závěrů podařilo prosadit část toho, co původně chtěly.

Pro Evropskou unii a zejména pro občany členských států může být rozhodnutí, které bylo učiněno v noci na pátek, stejně toxické jako onen pohádkový dort.

Migrační kvóty nebudou

Za vítězství „rebelů“ odmítajících přijímat migranty lze rozhodně označit části usnesení, v nichž je stanoveno, že rozmísťování migrantů, kterým se podaří získat azyl, bude probíhat „výlučně na dobrovolném základě“. V rámci dalšího jednání o reformě společné azylové politiky EU, která bude probíhat v Radě ministrů vnitra a spravedlnosti, už nebudou projednávány pasáže o povinném přerozdělování uprchlíků podle kvót EU. Z návrhu Evropské komise by tak měly být vyškrtnuty i pasáže týkající se pokut za každého odmítnutého migranta.

Tento mechanismus od počátku odmítaly státy V4. V lednu 2018 se k nim přidala i nová rakouská vláda kancléře Sebastiana Kurze (OVP), která vznikla za účasti ostře protimigrační strany Svobodných (FPO). Blok protimigračních rebelů v červnu posílilo i Slovinsko, kde parlamentní volby vyhrála Slovinská demokratická strana (SDS) bývalého dvojnásobného premiéra Janeze Janši, která je rovněž zásadním odpůrcem migrace. Zásadní zlom v poměru sil přineslo vítězství „rebelů“ v Itálii. S heslem „Stop migraci“ italské parlamentní volby vyhrála Liga (dříve známá jako Liga severu). Její předseda Matteo Salvini dokázal prosadit vznik koaliční vlády s Hnutím 5 hvězd, v níž se stal ministrem vnitra. Vzniku současné italské vlády se do poslední chvíle snažil zabránit italský prezident Sergio Mattarella. Zprvu jmenování vlády blokoval a pokoušel se prosadit vznik úřednické vlády. Sdělovací prostředky hlavního proudu vesměs tvrdily, že důvodem je prezidentův odpor k ekonomovi Paolu Savonovi, který je celosvětově známým kritikem společné evropské měny euro. Původně byl kandidátem na funkci ministra financí, kde chtěl prosadit vznik paralelní italské měny, která by fungovala vedle eura.

Dnes se ukazují jako pravděpodobnější informace, že italskému prezidentovi šlo ve skutečnosti o zabránění tomu, aby protimigrační Liga mohla „torpédovat“ jednání o reformě společné azylové politiky EU – označované jako Dublin IV. Ani italský prezident nemá dlouhodobě možnost vzdorovat vůli voličů. Předčasné parlamentní volby, které hrozily vyvolat ještě v létě Liga i Hnutí 5 hvězd, by obě strany zřejmě vyhrály s ještě větším náskokem. To jediné, o čem by prezidentova úřednická vláda rozhodovala, by tedy byl Dublin IV. O němž se jednalo na summitu koncem minulého týdne. Liga i 5 hvězd si jmenování své vlády dokázaly na prezidentovi vynutit pohrůžkou vyvolání impeachmentu neboli sesazení prezidenta hlasováním obou komor italského parlamentu. Liga nakonec Savonu přesunula z ministerstva financí na post ministra pro evropské záležitosti, a podařilo se jí získat funkci ministra vnitra pro svého předsedu Salviniho. Ten se ve funkci ostře pustil do boje s migrací.

Jeho razantní postup i postupný růst vlivu rebelů v Radě ministrů nakonec přiměly ke změně postoje i belgickou vládu. Na jednání Rady ministrů vnitra v Lucembursku 7. 6. 2018 belgický ministr vnitra Theo Francken (NVA) navrhl ukončit jednání o kvótách na přerozdělování migrantů. Při jednání rady prohlásil: „Pokud neuzavřeme evropské hranice a nepostavíme se ilegální migraci, Evropská unie přestane existovat.“ Rebelové se tím dostali na hranici, která umožňuje zablokovat rozhodnutí i při hlasování kvalifikovanou většinou.

Rozhodnutí Evropské rady učiněné v noci ze čtvrtka na pátek tento nový poměr sil reflektuje. Premiéři svým rozhodnutím stvrdili, že kvóty nebudou. A už se o nich nadále ani nebude jednat. Aspoň v rámci právě projednávané reformy azylového práva EU.

O tom, co bude za pár let, rozhodnou výsledky voleb v dalších zemích. Podle rozhodnutí Evropské rady totiž není mrtvá celá reforma azylové politiky Dublin IV, ale pouze její část.

Pro otevření celého dokumentu se závěry ze zasedání Evropské rady ze dne 28. června 2018 klikněte na obrázek.
Pro otevření celého dokumentu se závěry ze zasedání Evropské rady ze dne 28. června 2018 klikněte na obrázek.

Platformy pro vyloďování migrantů

Závěry červnového jednání šéfů států a vlád však rozhodně neznamenají konec migrace Afričanů a Asiatů do Evropy. Novému italskému premiérovi Giuseppe Contemu (nestraník) se do rozhodnutí Evropské rady podařilo prosadit ustanovení, podle něhož by migranti během rozhodování o jejich žádosti o azyl měli být drženi v detenčních centrech. Tuto praxi státy V4 provozují řadu let. V ČR jsou vnější „schengenskou“ hranicí EU pouze mezinárodní letiště. Migranti, kteří do země vstupují letištní cestou a žádají o azyl, jsou do doby pravomocného rozhodnutí zadržováni ve zvláštním ubytovacím zařízení v tranzitní zóně letiště. Při zaplnění kapacit jsou přemísťováni do podobného zařízení v Přílepech u Prahy. Ostatní migranti zachycení na území ČR jsou během vyřizování jejich žádostí o azyl drženi v dalších detenčních centrech spravovaných cizineckou policií. Tuto praxi umožňuje již současné znění evropského azylového práva označované jako Dublin III. Pod tlakem „migrační tsunami“ z roku 2015 od ní upustilo Německo a další státy z důvodu nedostatku kapacit těchto center. Několik milionů migrantů se tak dostalo do „volného oběhu“. I německé orgány dnes přiznávají, že nemají přehled, kde se migranti nacházejí. Což ztěžuje možnost jejich deportace v případě zamítnutí žádosti o azyl.

Podle části usnesení rady, která vznikla na návrh Itálie, by původní praxe měla být obnovena. 

Do textu závěrů rady se však německé kancléřce Merkelové podařilo prosadit vznik regionálních vyloďovacích platforem. I přes řadu formulací o tom, že nelegální migrace má být zastavena mimo EU, tak vzniká „díra“, kterou bude i nadále možné migranty do zemí EU přivážet. Není to tedy úplný konec dovážení migrantů do EU loděmi nevládních neziskových organizací, jak je prosazovala Itálie za podpory protimigračních zemí. Vítězstvím rebelů je to, že o jejich vzniku a umístění nebude rozhodovat Brusel, ale členské státy, na jejichž území by se ony platformy měly nacházet. Itálie a Malta už během víkendu v reakci na závěry summitu oznámily, že zavírají své hranice pro migranty. A lodě s migranty do svých přístavů vpouštět nebudou. A rozhodně ani nebudou souhlasit s umístěním na své území nějakých vyloďovacích míst pro migranty zachráněné na moři neziskovkami. U ostatních zemí, které mají pobřeží Středozemního moře, je však přístup zatím nejasný.

Italům se s podporou ostatních odpůrců migrace do závěrů summitu podařilo prosadit zaúkolování komise a ostatních orgánů EU, aby zajistily vznik detenčních center i mimo území EU.

Evropská azylová agentura stále ve hře

První problém, který je s jejich zřízením spojen, je, že s jejich vznikem a provozováním by musely souhlasit africké země na opačné straně Středozemního moře, přes něž do Evropy migranti proudí. Na jejich území by totiž měla vzniknout evropská zařízení s exteritoriální působností. K tomu by ostatně mohlo trochu pomoci vyplácení „migračního výpalného“ těmto zemím z rozpočtu EU. Vznik Evropského fondu solidarity, z něhož by mělo být placeno, šéfové států a vlád na summitu odsouhlasili. Pro začátek se do něj zavázali urychleně nasypat půl miliardy eur (asi 12,5 miliardy Kč). Další miliardy eur by měly následovat přídělem z rozpočtů členských států EU.

Zásadnějším problémem je ale otázka, kdo by měl v těchto centrech úřadovat a vyřizovat žádosti o azyl. Z právního hlediska je problematické, aby v evropském centru umístěném třeba v Libyi úřadovali například italští úředníci. 

Je zřejmé, že při sjednání dohody EU s daným státem, na jehož území by detenční centrum mělo vzniknout, se do dohody dostane ustanovení o tom, že žádosti budou vyřizovat unijní úředníci. Jenže v tuto chvíli neexistuje žádný evropský orgán, který by měl takovou pravomoc. Jeho zřízení je součástí návrhu Nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Agentury EU pro azyl. O něm ParlamentníListy.cz již informovaly. 

Otevřené dveře pro UNHCR a migrační neziskovky

Podle návrhu nařízení tak, jak byl předložen komisí, by se na činnosti azylové agentury měli účastnit kromě delegátů vyslaných vládními orgány členských států i dobrovolníci z nevládních neziskových organizací. Agentura by měla úzce spolupracovat i s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (ÚNHCR) a s Mezinárodní organizací pro migraci (IOM). Rozhodnutí premiérů z minulého týdne výslovně zmiňuje tuto možnost s tím, že má být do evropského práva zapracována.

Premiéři dále rozhodli, že příděl peněz z rozpočtu EU mají dostat i tyto organizace. Pamatováno má být i na „migrační výpalné“ pro země subsaharské Afriky, z nichž do Evropy proudí nemalá část migrantů. Zřízení fondu pro tento účel zatím premiéři ještě neodsouhlasili. Tato rozhodnutí se do usnesení podařilo protlačit německé kancléřce Merkelové. 

V praxi to tedy neznamená žádný konec migrace do Evropy. V usnesení nenajdeme nic o tom, že EU považuje migraci za nežádoucí. Ani žádné formulace, které by říkaly, že se ji pokusí všemi cestami zastavit. K tomu by muselo dojít k velkým politickým změnám v řadě dalších zemí EU, kde nyní vládnou stoupenci migrace. Postupně k tomu může dojít ve volbách. 

I v samotném Německu migrační krize způsobuje krizi politickou. V neděli zasedal mimořádný sjezd bavorské strany CSU. Projednával nejen vládní spor mezi CSU a CDU o německé řešení situace s migrační krizí. Delegáti sjezdu CSU, která je součástí koalice se sesterskou CDU, jejíž předsedkyní je Merkelová, projednávali i postoj k závěrům summitu. Krátce po půlnoci oznámil nesouhlas se závěry summitu spolkový ministr vnitra Horst Seehofer (CSU), který je velkým odpůrcem migrace. A zároveň sdělil, že na protest rezignuje na funkci spolkového ministra vnitra. Sjezd CSU poté začal projednávat možnost odchodu z vlády. Ještě během noci nabídla kancléřce Merkelové, že ji ve funkci  případně „podrží“ vstupem do vlády strana Zelených, která je naopak stoupencem migrace.

Lahůdka pro fanoušky sci-fi

Závěr summitu Evropské rady, který čtenářům ParlamentníListy.cz přinášejí v plném znění v příloze, rozhodně stojí za přečtení. Na své si v něm mohou přijít i milovníci sci-fi. EU se v něm zavazuje vyřešit samotnou podstatu migrace, kterou je rozvrat hospodářství a správy v afrických zemích.

EU se zavazuje k provedení „socioekonomické transformace afrického kontinentu na základě zásad a cílů vytyčených africkými zeměmi v jejich Agendě 2063“. Kromě navýšení finančních prostředků z rozpočtu EU, které by měly být dávány na rozvoj, bude podle usnesení Rady „třeba činit i kroky vedoucí k vytvoření nového rámce, jenž umožní výrazný nárůst soukromých investic, a to ze strany afrických i evropských investorů. Zvláštní pozornost by měla být věnována oblastem vzdělávání, zdravotnictví, infrastruktury, inovací, řádné správy a posilování postavení žen,“ rozhodla Evropská rada.

Jak taková věc vypadá v praxi, ale můžeme vidět na Ukrajině. Po tzv. Majdanu se země s pomocí EU propadla do naprostého chaosu a občanské války.

A ty jsou podle všech expertů, kteří se migrací zabývají, jedním z hlavních zdrojů migrace.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Martin Kunštek

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Demonstrace se Babiše nedotknou. Ale jsou zde věci, které mohou zasáhnout jeho voliče. Politolog Jelínek je konkrétní

8:51 Demonstrace se Babiše nedotknou. Ale jsou zde věci, které mohou zasáhnout jeho voliče. Politolog Jelínek je konkrétní

POLITOLOGOVÉ „O České republice se už i v Evropě začíná mluvit jako o Babišistánu, jako o velmi spec…