Jaký trest si zaslouží vrah dítěte? (pozn.: Jako maximální možnost. Konkrétní případ samozřejmě vždy musí posoudit soudce)Anketa
Postoj českých politiků k ukrajinské krizi, vyjádření prezidenta Miloše Zemana, jenž na nedávném summitu NATO ve Walesu popřel, že by na Ukrajině šlo o ruskou invazi, a také slova premiéra Bohuslava Sobotky, který na summitu EU naznačoval, že sankce vůči Rusku považuje za kontraproduktivní, byly tématy na dotazy ParlamentníchListů.cz na politologa Josefa Mlejnka. Politolog v odpovědích kromě jiného rozebral, zda je zahraniční politika Česka v postupu kolem ukrajinské krize jednotná, který politik tady v tom lavíruje a koho dohnaly obchodní zájmy natolik, že ze svých jednoznačných postojů couvá.
„Znalost souvislostí ukrajinské krize je u politiků - a potažmo také u občanů - dost malá. Jako u řady jiných témat ovšem nyní Ukrajina slouží politikům jako zástupná věc pro vymezování politických táborů. Že komunisté třeba kopou za Rusko je známé. Oni jsou proti Západu, no tak si i jejich voliči a fandové v sepětí s tím také říkají, že jsou proti Západu, což je logické. Politici pravice zase svalují všechnu vinu na Rusko, jsou představitelé těch západních sil, tak tam jdou ve slovech i jejich stoupenci. Jenže ona debata o příčinách krize, nebo o tom, co se tam skutečně děje, není ve skutečnosti takto černobílá,“ uvedl Mlejnek k rozboru situace.
„Jenže problém je v tom, že si mnoho politiků veřejné názory přizpůsobuje tak, jak se jim to hodí, kam jde v podstatě i jejich politický proud,“ vysvětlil dále Mlejnek. A tady vůbec prý není náhoda, že se zrovna prezident Miloš Zeman kloní k oficiálním názorům Ruska.
Lobby a obchod určují názory
„Víte, oni někteří politici v tomto také hájí své určité zájmy, neboť jsou napojeni na nějakou lobby, což je markantní právě u Miloše Zemana. Pokud jde o něj, tak je známo, že je neustále velmi ostře vymezen proti sankcím. No ale tady je třeba říci, že Miloše Zemana obklopují lidé, kteří obchodují s Ruskem, jsou to lidé, kteří financovali jeho kampaň a sankce vůči Rusku samozřejmě kazí obchody s Ruskem. Prezident ČR je ale pod velkým vlivem těchto obchodních kruhů, čili by se také dalo říci, že nehájí zájmy ČR, ale v tomto případě hájí zájmy lidí z kruhu, kteří obchodují s Ruskem,“ zmínil Mlejnek, který je asistentem Katedry politologie v Institutu politologických studií Karlovy univerzity v Praze.
Ing. Miloš Zeman
Odpor k sankcím lze ale podle tohoto politologa zahlédnout nejen u Zemana, kupodivu i u Václava Klause.
„Klaus má ke krizi na Ukrajině podobný postoj jako Miloš Zeman, ba dokonce někteří lidé blízcí ODS z minulosti sdílejí po Klausovi překvapivě i tuto pozici. Klaus totiž ve své politické kariéře měl za sebou rovněž podporu ruských firem nebo lidí obchodujících s Ruskem. Vydání knihy Modrá nikoliv zelená planeta v Rusku dokonce financoval ropný koncern Lukoil, což je známá věc, a Václav Klaus se napojil ohledně svého institutu na finance Petra Kellnera a o Kellnerovi je známo, že to je miliardář, který zbohatl na obchodování s Ruskem. Takže tady je vidět, že ti nejvyšší čeští politici jsou závislí na ekonomických strukturách v pozadí a jejich názory jsou právě tímto hodně ovlivněny. Tím ale nechci říci, že by si ve svých poznámkách k (ukrajinské krizi) všechno vymýšleli, ale přece jenom zdůrazňují navenek to, co se hodí některých obchodním skupinám,“ popsal Mlejnek.
Sobotka si názory měl nechat pro sebe
Zajímavou pozici ohledně sankcí vůči Rusku pak podle něj zaujímá premiér Bohuslav Sobotka, který nedávno proslul tím, jak lavíroval v této věci v centru Evropské unie (EU).
„Tady je třeba rozdělit české politiky na ty, kteří jsou ve vládě, a na ty, co jsou v opozici. Když je někdo opoziční politik, tak nemá odpovědnost a může být ve svých vyjádřeních daleko ostřejší. Sobotka ale těžko může své voliče přesvědčovat o tom, že má smysl třeba podporovat Ukrajinu ve válce s Ruskem, když to může mít na ekonomiku ČR velký dopad. Proto nemá vůbec lehkou pozici. Možná ale, že to své vyjádření o dopadu na ekonomiku Česka si měl nechat pro sebe, čili si měl dát větší pozor na to, co říká. To, co řekl na summitu EU by sice nakonec podepsal každý odpovědný politik, ať už je proti sankcím, nebo pro ně, ovšem když je na úrovni EU domluva, že se budou sankce vést v jednotné rovině, tak si měl Sobotka své pocity nechat do kuloárů, neboť to jinak působí navenek, že EU není jednotná,“ zdůraznil Mlejnek.
Podle jeho soudu ale má právě Sobotka ještě jiný problém, jenž jeho postoj ohledně sankcí jakoby doplňuje z jiné strany.
Dokáže kličkovat...
„Bohuslav Sobotka totiž není člověk jasných a pevných politických názorů, což je jeho velký problém. On má ale velkou přednost v tom, že dokáže kličkovat a spojovat protikroky. Pokud však Sobotka něco na summitu EU vypustil, tak by si také měl obhájit tuto svou vědomou politiku. Je to totiž jinak také signál nejednotnosti Evropské unie, neboť se kvůli tomu politici zemí EU sešli a domluvili se. A pokud se jednota nedodrží, pak i psychologický dopad sankcí na Rusko je menší, Rusko navíc toho může využívat ve své propagandě. Ale je to Sobotkův postoj, stejně tak jako maďarského a slovenského premiéra, kteří veřejně také dávají najevo odpor k přitvrzování sankcí. Jenže když představitel vlády dělá takovéto chyby, tak je pak jasné, že si na celé vládě opozice smlsne podobně, jako se to stalo v posledních dnech v Poslanecké sněmovně. Ovšem myslím, že je to také ovlivněno tím, že je před volbami. Kdyby to bylo opačně, a nyní byla ČSSD v opozici, tak by se takového lapsusu možná také chytla, a udělala z toho vnitropolitické téma,“ řekl Mlejnek, podle něhož je nutné si uvědomit, když to na Ukrajině takto hoří, že jsou i možnosti k řešení tamní situace dost omezené.
„Přesto politici, co se dosud o Ukrajinu nezajímali, této situace často využívají v domácí politické aréně. Když třeba někdo začne hulákat: hrrr na Putina, pak dokonce někteří z nich neotálejí a přidávají se i k těmto horlivým hlasům, neboť už za to nenesou nijakou odpovědnost. Vyvolávají tím ale nějaké emoce, jichž se chytnou hlavně ti voliči, kteří leckdy velmi zjednodušeně v tomto konfliktu fandí Ukrajině, neboť nemají rádi Putina. A naopak ti politici, co mají tendence ve svých proklamacích nahrávat Rusku, tak vytáhnou tuto kartu a zničehonic povídají, že je Ukrajina zaostalá země, je tam velká korupce, fašisté ve vládě a podobně. I oni ale očekávají, že voliči na to budou slyšet a nasypou jim hlasy. Nakonec tak všichni tohoto konfliktu zneužívají pro vlastní politické cíle. Ale od mnohých z obou táborů lze těžko očekávat, že se v tom konfliktu vůbec vyznají, ono je to také náročná věc. Mnoho politiků totiž v této otázce není kompetentních, nevyznají se v ní, nerozumí jí a ani neví, o co jde.“
Jednota má být v těch nehlavnějších věcech
Mlejnek rozebral i často opozicí zmiňovanou „nejednotnou zahraniční politiku“, což byla věc, která rezonovala v minulém týdnu v Poslanecké sněmovně. Poslanci ODS a TOP 09 totiž v mimořádné schůzi žádali po dolní komoře Parlamentu zaujmout stanovisko k postupu vlády ohledně těchto sankcí. Schůzi k tomu ale minulou středu přerušili, v bodu budou pokračovat toto úterý.
„Tady je důležité oddělit fakt, že jde o konfliktní linii mezi ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem a prezidentem Zemanem, kdy Zaorálek je na straně sankcí proti Rusku a na straně EU v podpoře Ukrajiny proti Rusku, ale Zeman nikoliv. Takže opravdu v tomto zahraniční politika moc jednotná není. Jenže na druhou stranu se má ´společná zahraniční politika´ vlády a opozice opírat spíše o nejelementárnější témata, jako je členství v NATO, v EU, kdo je přítel a kdo je nepřítel v zahraniční politice - tady ale k nějaké zásadní při nedochází. Ovšem je trochu naivní domnívat se, že bude panovat shoda na zahraničně-politické otázky typu ukrajinské krize, kde i postoje ke konfliktu jsou také různé. Ale připusťme, že je to součást politického boje a diskuze a navíc před volbami se tato karta výborně hodí,“ dodal k tomu.
Západ i EU situaci podcenily
Nakonec politolog vyjádřil své názory k sankcím: „U sankcí se hlavně musí zvážit, jestli protivník, proti němuž jsou sankce namířeny, nebude vést odvetu v takové rovině, která může být příliš bolestivá a jestli tedy mají nějaký smysl. Já osobně onu situaci na Ukrajině sleduji dlouhou dobu, a také dlouhou dobu jsem upozorňoval na to, že Západ a také EU onu situaci tam před časem podcenila," říká Mlejnek.
Ovšem netvrdí, že je vhodné a správné na situaci reagovat nějakým přitvrzováním sankcí. „Tady podle mne nemůže na jistotu tvrdit nikdo nic, je třeba mít také zpětnou vazbu, možná se mělo napřed zjistit, jaký vliv sankce mohou mít, neboť většina může mít vliv velmi dlouhodobý. Zatím ale - zdá se - Vladimir Putin nijak významně necouvá, spíše z toho může mít užitek, takže by se nakonec mohlo usuzovat, že jsou sankce neúčinné,“ dodává.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Olga Böhmová
